V altánu by mohla stát kopie sochy granátníků.

V altánu by mohla stát kopie sochy granátníků. | foto: Michal Dvořák, 5plus2.cz

Socha granátníků skončila v bazaru, nyní by se mohla vrátit do Terezína

  • 0
Terezín by se mohl opět pyšnit sousoším dvou granátníků ze 42. regimentu, které se na dlouhé roky ztratilo. Sousoší připomíná hrdinství terezínských vojáků. Mělo přitom dramatický osud, bylo několikrát poškozeno, opakovaně se muselo odstranit a nakonec skončilo v bazaru.

„Přesto si zachovalo historickou hodnotu, navíc patří k dějinám města Terezín. Proto ji také chceme zpět,“ říká Jiří Hofman, manažer programových aktivit projektu Terezín - město změny.

Dvoumetrové sousoší tambora a vojáka mohli lidé poprvé obdivovat před sto lety. V září roku 1916 bylo vztyčeno v altánu v dnešních Smetanových sadech na téměř dva metry vysokém podstavci.

Takto vypadal altán se sousoším v roce 1916.

„Socha představuje příslušníky terezínského 42. pěšího pluku, který bojoval ve více než 180 bitvách historie včetně první světové války. Plastika se stejným motivem zdobila i oltář terezínského kostela, který obklopovaly zakrvácené a prostřílené prapory z těchto bitev,“ připomíná Hofman.

Mohutná dřevěná skulptura však nebyla jen poctou padlým vojákům, měla i charitativní funkci. Lidé si tehdy mohli zakoupit hřebík a zatlouct jej do paty podstavce. Peníze z prodaných hřebíků posloužily vdovám a sirotkům po padlých vojácích 42. regimentu.

„Podle dobových fotografií byly v soklu tisíce hřebíků,“ poznamenal Hofman.

Sousoší se objevilo po letech v antikvariátu

Po první světové válce nahradila vojáky v altánu busta prezidenta Masaryka, která tam setrvala až do nacistické okupace. V roce 1940 se sousoší opět vrátilo.

„V novinách k tomu tehdy psali, že se přihlásil jistý jednoroční dobrovolník 42 regimentu Alois Pečený z Nového Boru, který prý posloužil jako model pro sousoší. Tvrdil, že byl vybrán mezi 400 dobrovolníky,“ přikládá Hofman zprávu z dobového tisku.

Stejný scénář jako po první světové válce se opakoval i po té druhé. Granátníci zamířili do depozitáře Vojenského historického ústavu v Praze, kde padlo zničující rozhodnutí - socha je bez historické hodnoty a má se vyřadit z evidence, rozřezat a materiál použít na opravu starých dřevořezeb.

„K tomu naštěstí nedošlo. Kdosi sochu ztopil a její osud byl desítky let nejasný,“ vypráví Hofman.

Teprve v roce 2008 ji Klub vojenské historie Terezín objevil v antikvariátu ve Spomyšli u Mělníka, od té doby se radnice ji snaží dostat zpět do Terezína.

Altán by mohla zdobit kopie granátníků

Nyní je sousoší v depozitáři litoměřického soudu, u něhož město o sochu bojovalo právní cestou. Nakonec se však s jejím majitelem domluvilo na odkoupení památky.

„Dohodli jsme se, že soudní spor ukončíme, aby se socha co nejdříve dostala na důstojné místo v Terezíně. Dohodnutá cena je 160 tisíc korun,“ upřesňuje tajemník terezínské radnice Robert Czetmayer.

Originál plastiky by se měl stát součástí expozice Muzea města Terezín v Retranchementu 5, přičemž restaurátoři rozhodnou, zda bude možné doplnit chybějící prvky sousoší. Altán ve Smetanových sadech by pak mohla zdobit kopie granátníků.

Terezínští navíc uvažují o tom, že by se mohla obnovit tradice zatloukání hřebíků coby pomoc válečným veteránům.

„Je to hezká myšlenka, ale museli bychom pro ni získat organizace, které sbírky pro válečné veterány zajišťují,“ dodává Hofman.