"Máme velké problémy a komplikace s vyklízením města," zlobí se starosta Bad Schandau Andreas Eggert. Stejné starosti mají lidé v Postelwitz, Prosseni a dalších městech podél Labe.
"Už to není jen pár plastových lahví, ale metry krychlové," říká Julia Graupaerin Peschkeová u hromad odpadu v Rathenu. Odkud odpad pochází, je zjevné. Leží tu obaly se štítky Zubr, Dobrá voda, Zlatopramen.
Že jsou saské stížnosti oprávněné, potvrzuje i Josef Černý, starosta Hřenska, poslední české obce na Labi. "Já vím, jak to v Bad Schandau vypadá. Je to stejné jako u nás. Každá větší voda nám sem všechno přinese a my s tím nic nenaděláme," říká Černý.
Přestože obec během roku břehy Kamenice i Labe čistí, na pravidelnou likvidaci odpadků nemá peníze. "Můžeme břehy čistit stokrát, ale když to stejně pořád plave řekou? Třeba loni jsme podél Labe posbírali dvě avie pneumatik," poznamenal Černý.
Uklízení českých břehů je povinností vodohospodářů. I ty současná situace přivádí k zlosti. "Je to katastrofa, lidé se snad zbláznili," posteskl si vedoucí Dolního Labe Jindřich Zídek. Povodí Labe dá za úklid PET lahví a plastů každý rok 230 tisíc korun.
Zálohujte PET lahve jako my, navrhují Sasové
Sasové navrhují, aby Češi začali stejně jako oni PET lahve zálohovat. V Sasku jsou PET lahve zálohované 25 centy.
"Když si koupíte čtyři, tak to už je euro, a to si rozmyslíte je nevrátit," říká Wolfgang Moritz z Pirny.
O podobném kroku ale české ministerstvo životního prostředí neuvažuje. "V současné krizi by zavádění tohoto systému bylo drahé a neefektivní. Třídění odpadu funguje," tvrdí mluvčí ministerstva Jarmila Krebsová s tím, že ani vysoké zálohy na vracení plastů chování některých lidí prostě nezmění.
Podle starostů i vodohospodářů je ale nutné začít něco dělat i na státní úrovni, aby lidé přestali podél řek a cest odhazovat vše, co se jim nehodí. "Stále se mluví o ekologii, a není to nic platné. Mám dojem, že kdyby na hranici natáhli nějakou záchytnou síť, tak je za půl dne plná," poznamenal starosta Hřenska.
Odpadky se hromadí v přehradách, stojí to statisíce
Hodně odpadků přitom až na hranici nedojde, protože je zachytí cestou některá z přehrad. To zase dělá potíže českým vodohospodářům.
"Zápasíme s tím každý rok a vždy je toho požehnaně," říká Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře. Jen z přehrady v Nechranicích vodohospodáři každoročně odvezou 10 tatrovek odpadu, což stojí zhruba 100 tisíc korun.
Dalšími, kdo si na nepořádek stěžují, jsou vodní elektrárny na Labi. Kromě břehů se odpad hromadí i na jejich česlech. Elektrárna Střekov ho loni zachytila, vytáhla a zlikvidovala 84 tun, což stálo ČEZ téměř čtvrt milionu.
Nad Střekovem čistí tímto způsobem řeku i nová vodní elektrárna u Píšťan. "Je příšerné, co vše lidé do vody nahází. Vyvážíme denně dva plné kontejnery, což nás stojí statisíce," zlobí se Jakub Helus, místopředseda představenstva společnosti RenoEnergie, jíž elektrárna patří. Každý měsíc průměrně za úklid, separaci odpadu, odvoz a skládkování zaplatí 65 tisíc korun.
Pomohla by záloha na PET lahve vyčistit Labe od odpadků?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 11. dubna 2011. Anketa je uzavřena.
