- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
clanek je pouhe repas toho, co vyslo vcelku nedavno jinde:
Článek Michala Dvořáka je snůška lží, polopravd a informací, z nichž bylo vybráno jen to, co se bulváru hodilo a případně to bylo ještě poupraveno. Co je pravda.
- v Dubí v letech 1958-95 fungovala Dětská psychiatrická léčebna (ty roky jsou +/- rok), rozhodně neskončila v roce 1983, to je lež
- Petr Boš byl jejím dlouholetým primářem a ředitelem
- Eva Vondráková skutečně pracovala v léčebně jako zdravotní sestra
- vymyšlená překvapivě není ani sestra Bonifáca, to jak je vylíčena pravda není
- pokusná léčba LSD v Dubí skutečně kolem roku 1968 probíhala, týkala se dvou případů
Základem téhle žumpy je loňský (možná už předloňský) článek jedné urbexky, která trosky léčebny navštívila, nafotila je a přidala článek, ve kterém si ovšem celou historii léčebny lehce přibarvila, pokud si rovnou nevymýšlela. Od ní článek přebírala různá spíše obskurní média a i ta s tím co v něm bylo uvedeno manipulovala podle svého. Časem vše usnulo, až to téma vyhrabala TV Nova a žumpaDnes, ty objevili jednoho alkoholika, který kdysi léčebnou prošel a ochotně vylíčil jak ho tam týrali.
Záhadou je, že když pan Dvořák tak usilovně pátral v Dubí a našel paní Vondrákovou, zpovídal místního kronikáře, proč nekontaktoval MUDr. Řepkovou, dětskou lékařku v Dubí, která byla poslední ředitelkou léčebny. Stejně tak kdyby se o dění kolem léčebny alespoň trochu zajímal, narazil by nepochybně na problematiku Rodinné terapie, kterou se MUDr. Boš intenzivně zabýval, ostatně je považován spolu s MUDr. Špitzem (bývalý primáře dětské psychiatrie FN Motol, na počátku 60tých let byl krátce primářem i v Dubí) za zakladatele jejího vzdělávání u nás. To by ale asi bylo moc práce a nebyl by to dostatečně "objektivní" článek, že pane "redaktore".
Rok 1990. Každý pracovní den jsem tam jezdil s prádlem a proviantem.
Dubí: město lázní, skla a porcelánu ? Myslím že ješně jeden fenomén chybí... Mám na mysli lehké slečny.
To bývávalo. Když postavili dálnici, začal tenhle "job" upadat.
To je lež. Ani LSD ani elektrické šoky se neužívaly v letech od 1950 do 1985 nikde v ČR i dětí a u dospělých jen v jedné věznici šoky a v jedné zkušebně LSD v malém množství. Také laboratorně u československé armády.
A vím co píšu.
Eletrošoky u dospělých se samozřejmě používaly na více místech. Nevíš, co píšeš.
Trochu mi ten nadpis připomněl Veronika se rozhodla zemřít od Paula Coehla
Na LSD terapii není nic děsivého. Jak také dokázal pan Grof v USA při psychedelické terapii s onkologicky nemocnými pacienty v terminálnímu stádiu. Je to univerzální lék na většinu psychických potíží, jelikož všechny se svým způsobem dotýkají strachu ze smrti. A když poznáme, že smrt je iluze, zmizí i psychické potíže.
Souhlasím, že na LSD není nic špatného -> pokud je v dobrých rukou a člověk ví co může čekat.