Krajský hygienik Josef Trmal důrazně doporučuje dezinfikovat všechny věci, které přišly do styku s kontaminovanou vodou. (Ilustrační snímek)

Krajský hygienik Josef Trmal důrazně doporučuje dezinfikovat všechny věci, které přišly do styku s kontaminovanou vodou. (Ilustrační snímek) | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Vše zatopené dezinfikujte, vodu ve studni nechte otestovat, radí hygienik

  • 0
Záplavy představují podle krajského hygienika Josefa Trmala velké zdravotní riziko. Nabádá proto všechny, kterým do domácností pronikla voda, aby při odstraňování škod mysleli i na důkladnou dezinfekci. "Všechno, co přišlo do styku se záplavovou vodou, se musí považovat za potenciálně infekční," varuje Trmal.

Co je na povodních v souvislosti s hygienou nejvážnější?
Nejhorší je, že se dostávají do styku potraviny a pitná voda s kontaminovanou vodou. Víte, že jsou vyřazené některé čističky, takže všechno, co přišlo se záplavovou vodou, se musí považovat za potenciálně infekční.

To znamená takové věci, pokud je to možné, nejlépe vyhodit?
Buď vyhodit, anebo provést důkladnou dezinfekci.

Jak provést dezinfekci tak, aby bylo riziko nákazy nějakým onemocněním co nejmenší?
To záleží na tom, co chcete dezinfikovat. Když se jedná o studny, tak ty se musí odčerpat, mechanicky očistit, vydezinfikovat a musíte nechat vyšetřit vodu. Když se jedná o předměty, tak je povrchově umýt chlorovým preparátem, jako je savo a pak je nechat zaschnout a poté použít. Potraviny nejlépe okamžitě zlikvidovat a kontaminovanou vodu nepít. I pokud přišla balená voda do styku se záplavovou vodou, tak je potřeba ji vyhodit, protože v uzávěrech mohou být zbytky vodního kalu s bakteriemi.

Kdy by měl člověk nejlépe začít s dezinfekcí studny? Jak dlouho po povodni?
Nejdříve musí opadnout záplavová voda, poté by mělo být zajištěno a vyčištěno okolí studny, protože tam určitě budou nánosy. Pak je teprve nutné provést vyčištění a dezinfekci studny.

A existuje nějaký univerzální postup, jak co nejlépe vyčistit byt či dům zasažený povodní?
Na to se poměrně složitě odpovídá, záleží na situaci. Ale obecně se dá říci, že nejlepší je všechno vynosit ven a nechat na tom nějakou dobu působit dezinfekční prostředky. Ale něco levného či rozbitého je lepší rovnou vyhodit. Problém je, že je poměrně těžké dekontaminovat plstěné či polstrované věci. A samozřejmě je potřeba si zvolit dezinfekční prostředek podle toho, jestli mám barevné či nebarevné věci, aby to například neodbarvilo koberec.

Které choroby se při nebo bezprostředně po záplavách šíří nejčastěji?
Nejčastěji jsou to průjmová onemocnění, ale časté jsou i některé nemoci zvířat, které jsou přenosné na člověka. Příkladem chorob přenášených zvířaty jsou třeba leptospiróza či tularémie. Často se při povodních šíří i virové hepatitidy, a to konkrétně typ A (nejčastější typ hepatitidy, tzv. nemoc špinavých rukou – pozn. red.).

Předpokládám, že nejlepší prevencí před jakoukoliv nákazou je právě důkladná dezinfekce kontaminovaných předmětů a také zvýšená hygiena, je to tak?
Ano, ale hlavně je velmi důležité si uvědomit, že jakákoliv nákaza může vstupovat do člověka také ústy, vdechnutím aerosolu nebo kůží – čili na tohle je potřeba myslet a tohle všechno je potřeba si chránit.

Hodně vody znamená i hodně komárů, kteří také mohou přenášet infekční choroby. Lze odhadnout, do jaké míry kvůli záplavám jejich počet vzroste a zda vůbec vzhledem k poměrně chladnému jaru?
Komáři v současné době ještě nejsou přemnožení, ale stejně už na to myslíme a budeme dělat opatření, která by měla jejich líhnutí omezit. Poté ale ještě uvidíme, zda bude potřeba provést plošnou dezinfekci třeba leteckým způsobem.

Vyjel jste se podívat do terénu zkontrolovat, kde je situace ohledně hygieny nejhorší, a pokud ano, kde to je?
Na to vám odpovím úplně jednoduše – já totiž bydlím v záplavové oblasti, takže s tím mám zkušenosti. Stejně jako mám bohužel zkušenosti z roku 2002.