Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Děčínský zámek ukrýval zbytky hradu srovnatelného s Bezdězem

  14:39aktualizováno  17:50
Děčínský zámek ve svých zdech léta ukrýval pozůstatky impozantního gotického hradu. Nyní je odkryli archeologové, kteří před rekonstrukcí provádějí průzkum jižního zámeckého křídla.

Děčínský zámek | foto: Karel PešekMF DNES

"Ve své době to byl špičkový hrad srovnatelný například s Bezdězem," říká archeolog Ústavu archeologické památkové péče v Mostě Petr Lissek, který dnes nález představoval.

Historici si ještě v devadesátých letech mysleli, že z královského hradu, který v Děčíně stával na místě dnešního zámku, nezbylo nic. Průzkum však ukázal, že stavitelé zámku v 18. století z hradu naopak využili, co se dalo.

Díky tomu mohli nyní archeologové určit, kde stál reprezentační sál s vysokými lomenými okny, tři metry pod zemí objevili i oblouk původního hradního vstupu. Zachovala se i žebra původní klenby, kterými stavitelé zámku vyplnili nepotřebné otvory. Z drobnějších nálezů archeologové našli například středověké kachle.

"Je to senzace, protože naši předchůdci si mysleli, že když byl zámek v 18.století naposledy přestavovaný do své současné klasicistní podoby, pozůstatky původního hradu byly rozbourány až k základům. Přitom se nám zachoval hradní palác místy dokonce v celé své výšce," ohodnotil význam nálezu Lissek.

Archeologové rovněž objevili tajnou místnost

Při poslední fázi rekonstrukce zámku našli archeologové velké množství zajímavých nálezů, třeba bohatě zdobené kachle gotických kamen.

Mezi objevy nechybí ani tajná místnost. "Při odkrytí podlahy jsme narazili na klenbu. Když jsme se do ní probourali, octli jsme se v nízké místnosti, která neměla žádná okna a ani dveře. Nic uvnitř ale nezůstalo, kromě papíru s notovým záznamem a dvě jantarové pecky, snad náušnice."

Archeologické nálezy objevené během rekonstrukce části zámku v Děčíně. Stavební historik David Otáhal ukazuje zazdívku dveřního otvoru tvořenou žebry gotické klenby.

Stavební historik David Otáhal ukazuje zazdívku dveřního otvoru tvořenou žebry gotické klenby.

"Místnost vznikla zřejmě při poslední přestavbě zámku a mohla sloužit jako skrýš cenností při obléhání zámku," komentoval záhadu stavební historik Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem David Otáhal.

Archeologům se stále nedaří najít žádný pozůstatek po Kapli svatého Jiří, která na zámku bývala. Průzkum však bude na zámku pokračovat i v příštím roce.

Zámek obývaly po většinu 20. století vojáci. Naposledy to byla sovětská armáda, památka tím velmi utrpěla. Rekonstrukce památky probíhá už dvacet let.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.