„Chceme zachovat tuto historii i pro další generace. Firma, která kámen skenuje, vytvoří 3D modely a ty budeme mít k dispozici. Třeba na nich objevíme ještě nějaké značky, které už nejsou dobře nebo vůbec vidět,“ přiblížil Daniel Kurka, ředitel pražské pobočky ČHMÚ.
Původní plán byl pořídit jen skeny hladového kamene, který leží v blízkosti Tyršova mostu. Podle Kurky je totiž možné, že pokud se postaví jez u Dolního Žlebu, kámen už nikdy nevyleze, protože hladina bude stabilně vysoká.
„Celé by to mělo stát do třiceti tisíc korun. Když už jsme tady, tak jsme se rozhodli, že rovnou necháme udělat i model vodočtu,“ upřesnil ředitel.
Vodočet je nejstarší dochovaný u nás, do skály jej vytesali někdy na konci 18. století. Spodek začíná zhruba ve výšce 9 pražských loktů, kdy jeden loket představuje 59 centimetrů.
„Celkem je tu řada devíti vyznačení, tedy devět loktů. Nejstarší značka je z roku 1595, kdy byla zimní povodeň, následují léta 1655 a 1682, taktéž zimní povodně. Můžeme vidět i značky pro moderní katastrofy, ty jsou z roku 2002 a 2013,“ přiblížil hydrolog Libor Eleder z pražské pobočky ČHMÚ.
Jsou zde i starší vytyčení, ty někdo přetesal v 19. století.
„Přidané, ale časově nejstarší jsou z roku 1432 a 1501,“ ukázal hydrolog.
Evropské unikum v Děčíně
Podle odborníků se v kombinaci s hladovým kamenem, který leží jen asi tři sta metrů od vodočtu, jedná o evropskou raritu.
„Oba dva ukazatele, jak extrémně nízkých stavů, tak těch extrémně vysokých leží kousek od sebe. Myslím, že bychom v Evropě druhé místo, kde je taková kombinace, těžko hledali,“ dodal Eleder.
Děčínský hladový kámen také patří k nejstarším, nejen u nás, ale dokonce v celé Evropě - je jednou z nejstarších hydrologických památek. Všímavý pozorovatel na něm může vidět poznámky za několik století.
25. července 2018 |
Nejstarší nápis pochází z roku 1616, nejvýraznější pak ze začátku 20. století a je v němčině. Jeho překlad zní Spatříš-li mne, plač. Český nápis je mladší a praví „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“. Nejspíš jej nechal do kamene vytesat František Sigmund, majitel továrny Sigma v roce 1938.
Kameny sloužily v minulosti k zaznamenávání nízkých stavů vod. Občas byly i součástí pověstí. Většinou šlo o příběhy o utrpení, jež po suchu přijde. Loďaři totiž přišli o zdroj obživy, nemohli dovážet po řece sůl, zemědělci přišli o úrodu.
