Protimuslimská demonstrace v Drážďanech (5. ledna 2015)

Protimuslimská demonstrace v Drážďanech (5. ledna 2015) | foto: Reuters

Saská Pegida přehledně: tváří se umírněně, přitahuje ale i extremisty

  • 447
V Drážďanech se scházejí každé pondělí odpůrci přistěhovalců a muslimů z hnutí Pegida. Po útoku v Paříži jich tento týden dorazilo už 25 tisíc. Sílí ale i jejich oponenti, kteří je považují za demagogy, populisty a rasisty. Portál iDNES.cz přináší přehled, co se kousek za českými hranicemi děje.

1. Co je Pegida

Občanská iniciativa Pegida (Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes - Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu) vznikla v říjnu v Drážďanech. Její vedení zveřejnilo šest základních bodů, kterých chce dosáhnout. Mezi jeho požadavky, které šíří po internetu a hlásá na demonstracích i mnoha přednáškách, jsou například tvrdší podmínky pro přijímání imigrantů a převažující přímá demokracie.

Desítky tisíc Němců demonstrovaly proti islámu

„Politici rozhodují z pokojů, nás neslyší,“ tvrdí například jeden z vůdců Pegida Lutz Bachmann.

Vedle něj se ale stále více prosazuje Kathrin Oertelová. Chce být více vidět i kvůli kriminální minulosti Bachmanna, jenž má v trestním rejstříku šestnáct záznamů převážně za krádeže a je snadným terčem odpůrců hnutí.

2. Kdo jsou příznivci Pegida

Na akce Pegida táhne lidi zklamání a frustrace. Objevují se transparenty jako „Jsme ztraceni“ nebo „Respekt a toleranci také pro nás“.

„Kancléřka Angela Merkelová je světová politička. A dobrá. Ale neví, co obyčejné Němce trápí, protože doma skoro není,“ prohlásil v pondělí v Drážďanech například jeden z demonstrantů Klaus Stein.

Lidé v davu mají pocit, že se o ně konečně někdo zajímá a poslouchá je. Jednoduchá a srozumitelná hesla hnutí Pegida navíc táhnou dav, přestože často přerůstají v demagogii.

3. V čem je problém Pegida

Příznivci hnutí Pegida se oficiálně distancují od rasistů a snaží se vystupovat umírněně. „Nejsme proti muslimům, z Pegida nemusí mít strach, jsme tolerantní, a to jim chceme říci. A také chceme říct, že máme právo tady být,“ prohlašovala na pondělní demonstraci Kathrin Oertelová.

Jenže zatímco před Vánocemi chodily na akce Pegida hlavně drážďanské rodiny, středostavovské i chudší, teď se mezi demonstranty stále více objevují i holohlaví mladíci v neonacistickém oblečení.

Redaktorka MF DNES byla i svědkem toho, kdy muž v davu vykládal okolostojícím, že Němci už se nevejdou do Německa a že by měli opět zabrat Slezsko a Sudety.

„Víte, že jste ve středním Německu? Že Benešovy dekrety nám sebraly naše území, Sudety, východní Německo a Slezsko? To by se nám mělo vrátit,“ říkal zcela vážně demonstrant redaktorce.

„Všechny imigranty by měli z Německa vyházet,“ tvrdil další.

4. Kdo jsou odpůrci Pegida

Pětadvacetitisícovému davu se v pondělí v Drážďanech postavilo sedm a půl tisíce odpůrců.

„Nejdřív tady byl Hitler, pak komunisté. A lidé z východního Německa nemají s demokracií dlouhé zkušenosti. Neustále někoho poslouchali, někdo je vedl. Teď se neumí starat sami o sebe. To je důvod úspěchu Pegidy v Drážďanech,“ míní třeba Rolf Winter, který přišel před Semperovu operu s výstražnou vestou a smetákem, aby společně s dalšími odpůrci Pegida symbolicky vymetal demagogii z města.

Zjednodušování situace, se kterým přichází Pegida, odmítají i vrcholní saští a němečtí politici. Na „antipegida“ demonstraci v sobotu u kostela Fraunkirche byla například starostka Drážďan Helma Orozsová nebo saský premiér Stanislaw Tillich. Poslouchalo je 35 tisíc lidí.

„Drážďany nenávist nerozdělí,“ uvedla Oroszová na adresu Pegida.

Demonstrace se v pondělí konala i v Lipsku. Tam dorazili téměř výhradně odpůrci Pegida a bylo jich 30 tisíc, podobné to je i v Hannoveru, Mnichově a Berlíně.

„Jsme Charlie. Nejsme Pegida,“ bylo jedno z lipských hesel narážejících na pařížskou tragédii a na dění v Drážďanech.

5. Jaké jsou nálady v Sasku

Napětí v Sasku roste. Například minulý týden v Lipsku asi 50 maskovaných lidí napadlo policejní služebnu a zapálilo vůz stojící vedle. Zatím není jasné, kdo útočil. Mohli to být radikální přistěhovalci, kteří mají za to, že loni jeden z nich zemřel vinou policie, ale stejně tak to mohli být němečtí radikálové, kteří „potřebovali nějakou akci“.

Podle saského ministerstva vnitra politických útoků na uprchlíky a jejich ubytovny přibývá. Loni jich policie zaznamenala 44, přitom v roce 2013 jich bylo jen 15. Nejvíc jich bylo loni zaznamenáno v Budyšíně (Bautzen), kde policie registruje dvanáct útoků, následují se šesti případy okresy Chemnitz a Krušné hory. Mnohem častěji se také na ulicích objevují graffiti s hákovými kříži a runami SS.

Pondělní demonstrace v Drážďanech:

12. ledna 2015