Kostel v Radovesicích je jedním z těch, které musely padnout kvůli těžbě uhlí.

Kostel v Radovesicích je jedním z těch, které musely padnout kvůli těžbě uhlí. Snímek je z 3. března 1983. | foto: Archiv Litoměřického biskupství

Církev dělá inventuru kostelů zbouraných těžaři. Stát mnohé nezaplatil

  • 9
Na severu Čech čeká římskokatolickou církev kvůli restitucím specifický úkol. Bude muset dohledat a vyčíslit rozsáhlý majetek zbouraný kvůli těžbě uhlí. Socialistické Československo totiž farnostem některé zbourané kostely zaplatilo, jiné ale ne. Ty církev zahrne do restitucí.

"Je to případ od případu. Řada kostelů byla legálně vykoupena. Sice za nízké peníze, ale byla," říká místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, který je zároveň stavebním technikem Krušnohorského vikariátu.

Zmizelé kostely

Kostel ve Valkeřicích na Děčínsku byl jedním ze šesti v okolí Verneřic, které v

V pražském Klementinu je až do 21. ledna možné navštívit výstavu Zničené kostely severních Čech 1945 - 1989.

Zachycuje kostely, které zmizely nejen kvůli těžbě, ale i při stavbě vodních nádrží Přísečnice a Nechranice nebo proto, že stály ve vojenském prostoru Ralsko či v pohraničním pásmu.

Například na Verneřicku u Děčína ale v 70. letech komunisté zbourali šest kostelů jen proto, že si jejich žalostný stav fotili odsunutí Němci a fotky se objevily v německých časopisech.

Právě tohoto vikariátu, jednoho z deseti v litoměřické diecézi, se problém týká nejvíce, protože spravuje území zničené těžbou uhlí.

Podle toho, co dosud Buřt zjistil, se náhrady za zbouraný církevní majetek pohybovaly maximálně v desítkách tisíc korun. Za kostel určený k likvidaci vyplácel stát směšné částky jako 12 nebo 30 tisíc korun. "Tohle se bude muset dohledat a oddělit," uvádí Buřt.

Dosud ale například nezjistil, zda církev dostala peníze za padlý kostel v Albrechticích.

Část majetku už církev získala

"Naopak vykoupen byl třeba kostel v Jiřetíně a farnost v Litvínově za něj nějakou náhradu získala. Myslím, že také neexistují záznamy o náhradě za zbořený kostel ve Dřínově," poznamenal Buřt.

Dohledávání zbouraného majetku usnadňuje to, že doklady mají soudy a katastry. Církev navíc část majetku získala už v 90. letech 20. století v rámci běžných restitucí.

"Zpět jsou například pozemky farnosti Fláje nebo Jirkov," řekl Buřt.

I tak by podle něj katolická církev mohla jen na Mostecku v rámci vládou schválených restitucí postupně získat majetek nebo náhradu v řádech milionů korun.