Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chráníte „žabičky“ a my to odnášíme, zlobí se vytopení na Povodí Ohře

  8:54aktualizováno  8:54
Stovky naštvaných lidí, kterým poškodila domy povodeň, žádají po vládě, aby nechala zkontrolovat vodohospodáře. Viní je ze škod, protože podle nich mohou za zanesené toky, které se rozvodnily.

Povodně na Děčínsku v srpnu 2010. - Malá Veleň - Soutěsky. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Chráníme kdejakou žabičku, koryto Kamenice se kvůli nim nesmí prohloubit a my máme domy pod vodou. Tak by se daly shrnout stesky obyvatel obcí na Děčínsku, které během roku velká voda smetla již třikrát. Slovo "žabička", tu je synonymem přílišné ochrany přírody, která se obrací proti člověku.

Starostům osmi obcí došla trpělivost a vládě poslali petici, v níž za katastrofální průběh nedávných povodní viní Povodí Ohře. Podle nich dlouhodobě zanedbávalo čištění koryta Kamenice a potoka Bělá. Ty jsou nyní podle nich o metr a půl výš, než před 50 roky.

"Doufáme, že naše petice pomůže tomu, aby se problém začal řešit a věnovala se mu i vláda, která by Povodí Ohře dala více peněz na údržbu řek. Každá koruna navíc bude dobrá," řekl markvartický starosta Petr Hodboď.

Kromě starostů se pod petici podepsaly i stovky lidí. Například jen v Markvarticích jich bylo 180. Petice skončila u ministra Jaromíra Drábka, který je zároveň severočeským poslancem za TOP 09. Má ji podle přání pisatelů předat celé vládě.

Starostové zároveň žádají, aby kabinet přezkoumal hospodaření Povodí Ohře. Firma se ale kritice brání.

Nemělo by to smysl, hájí se vodohospodáři

"Údržbu koryt řek Kamenice a Bystré děláme pravidelně a tam, kde je to třeba, i opakovaně. Je ale pravda, že do sedimentů na dně příliš nesaháme. Ty se totiž na tom samém místě téměř okamžitě vytvoří znova," sdělil mluvčí podniku Jan Svejkovský.

Také proto obyvatelé Markvartic neuspěli se svojí žádostí, aby povodí o 30 až 40 centimetrů prohloubilo koryto Bělé. "Navíc by to nemělo žádný vliv. Během okamžiku se zde každá větší voda rozlije znova," přiblížil Svejkovský.

Vyplavení lidé a správci řek hledají společnou řeč složitě. Po poslední srpnové velké vodě se ale vzájemná komunikace podle mnohých zlepšila. Když však chtěli například kácet stromy v tocích potoků, nedovolili jim to zase ochránci z Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.

"Viníkem, který má na svědomí průtahy při úpravách řek není jen povodí, ale i správa CHKO," uvádí Vlasta Marková, starostka Srbské Kamenice.

Před každým zásahem do toků v CHKO Labské pískovce nebo v Národním parku České Švýcarsko totiž povodí musí požádat o souhlas ochránce přírody.

"Ne vždy se nám podaří úpravu udělat tak, jak jsme si ji naplánovali," říká Svejkovský. Někdy dno prohrábnout smí, někdy s podmínkou a jindy vůbec. A stejná situace je u kácení stromů v potocích.

Je to hon na čarodějnice, tvrdí ekolog

Podle Petra Bauera, botanika CHKO Labské pískovce, je ale petice honem na čarodějnice a stesky starostů považuje za neupřímné.

"Nyní se okamžitě musí najít viník a ten se musí pranýřovat. Na místě je spíš zjistit data, kolik vody kde proteklo, jaké množství může pojmout krajina a kde ji můžeme zadržet a zda jsou opatření na zadržení vody realizovatelná," říká Bauer.

Všichni se ale shodnou na tom, že takhle velké záplavy zde ani pamětníci nezažili. A ubránit se pětimetrové přívalové vlně prostě nejde. To by lidé u řek museli bydlet za sedm metrů vysokými kamennými zdmi.

"Například v Markvarticích povodeň loni kulminovala na průtoku 110 metrů krychlových vody za sekundu. Přitom stoletá voda je 27 kubíků. Tady se valil čtyřnásobek stoleté vody. To se nedá okomentovat jinak, než že je to zásah vyšší moci. Za to údržba řek nemůže," míní Svejkovský.

Podle odborníků proti tak extrémním záplavám obrana neexistuje. A nepomohou ani opěrné zdi v tocích, po kterých mnozí starostové volají. Ty se totiž dělají na dvacetiletou nebo padesátiletou vodu, na stoletou jen výjimečně.

"To všechno jsou průtoky mnohem menší, než v případě letošních srpnových a červencových záplav. V Srbské Kamenici je normální průtok 0,39 kubíku vody, stoletá voda je 54 kubíků a v srpnu se tudy valilo 70 kubíků. Na tak malou říčku je to neuvěřitelné množství vody a proti tomu opravdu žádné zdi nepomohou," tvrdí Bauer.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Ústecký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Eskorta přivádí Viktora Yanchiho k chomutovskému soudu.
Falešným dolarům se po nákupu auta odlepil roh, kupec dostal tři roky

Na tři roky do vězení poslal chomutovský okresní soud devětadvacetiletého Viktora Yanchiho z Ukrajiny. Loni v únoru zaplatil prodejci za auto falešnými...  celý článek

Policejní pyrotechnik Daniel Petráš.
Zapomenout se nedá, říká pyrotechnik, jenž při povodni odstřeloval loď

Při podvodních před 15 lety zažil pyrotechnik Daniel Petráš hodně rušné dny. Několik lodí se v srpnu 2002 utrhlo na Labi. Aby neponičily mosty, museli k nim...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.