Zvyšující se zájem o chov králíků je v Ústeckém kraji patrný zejména v tradičních zemědělských oblastech, jako je Litoměřicko a Lounsko, kde okresní organizace evidují po třech stovkách členů a nespočet neorganizovaných chovatelů.
„Někteří lidé s chovem začínají proto, že chtějí ušetřit. Je to jako za války: kdo měl králíka, měl v neděli maso. Jiní naopak nedůvěřují potravinám z obchodů a raději si králíka či drůbež vychovají sami,“ říká místopředsedkyně krajského sdružení Českého svazu chovatelů Světlana Zvěřinová.
Přispívají k tomu i kauzy z posledních let, kdy veterináři zakázali dovoz některých masných výrobků. V červnu se třeba na černou listinu dostaly králičí hřbety z Číny, které byly plné nitrofuranů., tedy veterinárních antibiotik.
„I v českém malochovu lze ale narazit na závadné maso. Někteří neorganizovaní chovatelé na kvalitu nedbají a svá zvířata krmí kdečím,“ upozorňuje Zvěřinová.
Pro výstavy je dobrá kondice nutností
V případě organizovaných chovatelů, kteří mají kalendáře plné termínů výstav, je naopak dobrá kondice zvířat nutností. Péče o výstavní šampiony však není levná.
„Výstavní králík na vyšší úrovni stojí nejméně 150 eur, další peníze spolknou speciální granule a vitaminy,“ přibližuje Jiří Andrle z žitenické organizace chovatelů, která v sobotu pořádá velkou výstavu drobného zvířectva.
„Přijedou i vystavovatelé ze Saska, kde je spolkový život na daleko vyšší úrovni. U nás už se ale situace také zlepšuje, v naší organizaci máme dokonce i desetiletou dívku,“ přibližuje Andrle.
Na talíři končí i šampioni
Aby chovatelé získali dorost, navštěvují se zvířaty i školky. „Nedávno byly mezi dětmi trendem králíčci teddy, teď jsou to morčata. A nejen u dětí,“ říká Andrle. Morčata tak budou mít na žitenické výstavě samostatnou sekci.
„Je to svět sám pro sebe. Chovatelé svá morčata přihlašují přes počítač a během chvilky je plno. Pak žasnete, když je přivezou v peřince,“ usmívá se Andrle.
Ačkoli morče chutná jako králík a v Andách se považuje za delikatesu, čeští majitelé je nekonzumují. To chovatelé králíků tolik zábran nemají.
„Na talíři končí i šampioni. Nejraději mám svíčkovou z králíka a obalovaná jatýrka,“ přiblížil Andrle. Poznamenal, že jemnosti nízkotučného králičího masa propadli už Římané.
