Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chmele se urodilo mnohem méně než loni. Pěstitelé se z toho ale radují

  10:06aktualizováno  10:06
Pěstitelé chmele se radují, že se letos urodilo výrazně méně chmele než před rokem. Zdánlivý paradox má prosté vysvětlení. Loňská nadprodukce jen zvýšila náklady, srazila ceny na minimum a chmel se často ani nepodařilo prodat, protože už nebylo komu.

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič

"Vzhledem k nižší sklizni oproti předchozímu roku lze očekávat postupné zobchodování celé produkce roku 2011," nastiňuje předseda Českého svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler.

Sklizeň chmele loni a letos

Celkem letos čeští pěstitelé sklidili 6 088 tun chmele, loni to bylo 7 772 tun. Z hektaru to znamená průměrný výnos 1,31 tuny, loni 1,49 tuny.

Největší úroda byla v nejrozsáhlejší Žatecké chmelařské oblasti, a to 4 556 tun (loni 5 620 tun). V Úštěcké oblasti na Litoměřicku sklidili chmelaři 649 tun (loni 903 tun), na Moravě na Tršicku to bylo 883 tun (loni 1 248 tun).

Mezi odrůdami dominuje Žatecký poloraný červeňák, jehož letos bylo 5 020 tun. Sládku chmelaři sklidili 488 tun, Premiantu 467 tun a Agnusu 85 tun. Zhruba 28 tun bylo ostatních odrůd, které pěstitelé zatím spíše jen zkoušejí.

Prodat pivovarům vypěstovaný chmel je v posledních letech stále složitější. Ve světě převládá trend, kdy se množství chmele používaného při výrobě piva snižuje. Pro český, kvalitní a tím i drahý chmel tak klesají možnosti využití.

Čeští chmelaři v roce 2011 sklidili 6 088 tun chmele. "Proti loňskému roku (čtěte zde) je to snížení produkce o 1 684 tun, v porovnání s dlouhodobým průměrem je pokles přibližně o 400 tun," vypočítává Bohumil Pázler. Nižší sklizeň chmele navíc letos provází jeho vysoká kvalita.

Přes 6 tisíc tun sklizeného chmele je ale podle Pázlera pořád velice slušná úroda vzhledem k tomu, jak se neustále snižuje rozloha tuzemských chmelnic. Třeba v roce 2002 byla jen nejznámější česká odrůda, tedy Žatecký poloraný červeňák, na 5 600 hektarech chmelnic. Letos už chmelaři pěstovali všechny druhy chmele na pouhých 4 632 hektarech.

Chmelnice mizí na celém světě. Světové plochy chmelnic se meziročně snížily přibližně o tři a půl tisíce hektarů. Cestou k tomu, jak si udržet své postavení ve světové konkurenci, tak pro české chmelaře nadále budou hlavně investice do nových míst, které dávají vyšší výnosy na menší rozloze a snižují tak náklady.

"Sklizňová plocha červeňáku je v novodobé historii nejnižší, proti roku 1993 má jen 43 procent. Nicméně za posledních pět let byl nový porost vysázen na 1 056 hektarech a to je pozitivní trend," řekl tajemník českého svazu pěstitelů Michal Kovařík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ambasador projektu Nezastavitelní Jiří Ježek projel Birell bránou na Ještědu.
Nezastavitelní míří k Lipenské přehradě. Pomozte pohybem handicapovaným

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Barbora Suchanová s glukometrem, který tým vyvinul. Je velký jako platební...
Klíčem úspěchu bylo poznat soupeře, říká spoluautorka oceněného glukoměru

Trojice českých studentů vytvořila výjimečný měřič cukru v krvi dětí. S vynálezem vyhráli mezinárodní soutěž Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Na...  celý článek

Ústecký neurochirurg Petr Vachata.
Operujeme až deset těžkých úrazů krční páteře ročně, říká neurochirurg

Německý řidič utrpěl při nedávné nehodě v Teplicích vážné zranění páteře. Podobné případy ale lékaři v Ústí nad Labem zvládají. „U velmi těžkých úrazů páteře...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.