Tisíciletou vodu nejvíce odnesly podniky se sídlem podél Labe. Za všechny lze jmenovat lovosickou Lovochemii, kterou záplavy vyřadily z provozu skoro na měsíc. "Celý areál včetně všech provozů byl zcela zatopen, například na hlavní vrátnici voda dosahovala výše 1,8 metru," vzpomíná mluvčí společnosti Irena Vodičková.
15. srpna 20023 hodiny - hladina Labe v Ústí překročila 10 metrů a dále stoupá. 10 hodin - policisté se připravují na uzavření Mírového náměstí v centru Ústí, MHD jím zatím projíždí. 10.25 hodin - poslední spojnice přes Labe v kraji, most v Roudnici, je pro nákladní dopravu uzavřena. Stav mostu zkoumá statik. 14 hodin - na ústeckém Střekově zadržela policie muže, který raboval opuštěné byty. Měl pytel a brodil se zatopenými ulicemi. 14.30 hodin - v Ústí nejezdí trolejbusy. Na Střekov je stále zajištěná železniční doprava ze západního nádraží. Okresní úřad také lidi žádá, aby nevyužívali zvláštní vlaky na zatopený Střekov k turistickým jízdám. Dopravní podnik najíždí na autobusovou dopravu se sobotním grafikonem. 14.50 hodin - ústecká čtvrť Střekov je bez elektřiny, jde o nejvíce postiženou část krajského města. 15 hodin - Labe v Ústí překračuje hranici 10,8 metru, v Děčíně je na 11 metrech. Přichází první dobrá zpráva: snižuje se předpoklad kulminace. Podle magistrátu Labe dosáhne maximální výšky v pátek na 12,2 metrech. 16.30 hodin - Děčínský městský úřad má problémy s některými spoluobčany, převážně Romy, kteří žádají v souvislosti se záplavami ve městě, mnohdy neoprávněně, o finanční výpomoc. Pracovnice sociálního odboru mají nově k dispozici jmenné seznamy lidí ze zátopových oblastí. |
Ačkoli však přílivová vlna firmu řádně "propláchla", naštěstí se nestala žádná fatální havárie. Firma na velkou vodu byla připravená. "Díky včasným informacím se podařilo předejít větším škodám, suroviny a výrobky byly expedovány do externích skladů mimo území zasažené povodní," líčí Vodičková.
Voda tak protekla vylidněným a vyprázdněným areálem. "Vyčíslené škody na majetku a z nevýroby proto byly sice značné, ale díky včasným opatřením minimalizované," doplňuje Vodičková.
Přímo se dotkly záplavy i druhého chemického giganta v kraji, ústecké Spolchemie. Dva dny před kulminací Labe, které dosáhlo v Ústí maxima 16. srpna, bylo vedení firmy v nejvyšší pohotovosti.
Spolchemie vyklidila sklady
"Výrobu už jsme omezili na minimum," hlásil 14. srpna ředitel infrastruktury Jan Dlouhý. Evakuovaly se především sklady s nebezpečnými chemikáliemi, což se ukázalo jako prozíravé.
Dva dny poté se sice voda při kulminaci zastavila těsně před správní budovou, ale zatopila právě sklady. Na druhé straně řeky v Olšinkách skončil pod vodou sklad i další velké firmy, Setuzy.
Firmy v kraji nicméně spojovalo, že se na povodně dobře přichystaly. Včas utlumily výrobu, evakuovaly zaměstnance i majetek. Zboží se přesouvalo do bezpečí třeba i ze štětské papírny Frantschach, děčínské parfumérky Aroma či podniku na výrobu mýdel a saponátů Chemotex.
Specificky pak velkou vodou trpěly firmy, které jsou připoutané k vodě už svou povahou: přístavy a loděnice. V pobočkách společnosti České přístavy v Ústí a Děčíně po sobě nechala voda škodu za 90 milionů, Česko-saské přístavy v Děčíně se dopočítaly "jen" šesti milionů.
Nejtěžší ekonomické škody napáchaly záplavy Českým drahám. Pod vodou skončilo celkem 21 nádražních budov podél Labe včetně těch největších v Ústí, Roudnici či Děčíně. Zprovoznění mnoha tratí trvalo až do konce roku 2002 a cena za opravy budov, kolejí či trolejového vedení se vyšplhala na 142 milionů korun.
Povodeň lidi ve firmě semkla
Na hrůzy spojené s povodněmi přesto lze nahlížet i pozitivně. Tento pohled dodnes sdílejí v lovosické Lovochemii, která z firem v Ústeckém kraji záplavy odnesla patrně nejvíce.
"Povodeň přinesla i jeden hodně pozitivní aspekt. Celá firma se neuvěřitelně semkla," říká Vodičková. "Na všech byl vidět opravdový zájem firmu rozjet v co nejkratším termínu," dodává.
Firma zastavila kvůli vodě výrobu 12. srpna, o dva dny později nebyla v areálu ani noha. Ale už 19. srpna se lidé vraceli do práce, aby firmu postavili znovu na nohy. "Díky úsilí všech zaměstnanců, kteří se podíleli na úklidu areálu a přípravě obnovení provozu, se mohla výroba rozjet už 10. září. Lovochemie tak byla mimo provoz jen necelý měsíc," vypráví Vodičková.
Na toto období intenzivně vzpomíná i personální ředitel firmy Vladislav Smrž. "Makali tady opravdu všichni. Dodnes se mi to zdá jako zázrak, že se to všechno takhle rychle znovu rozběhlo," říká.
Velká voda a krajský soudZáplavy ovlivnily i severočeskou justici. Budova Krajského soudu v Ústí stojí v zátopové oblasti, voda zatopila soudní místnosti v 1. patře, muselo se vynést na 30 tisíc spisů a odročit desítky případů. Jiné se provizorně soudily v sídle bývalého Uhlozbytu. Řádný chod soudu byl narušen až do dubna 2003. Škody na krajském a sousedním okresním soudu dosáhly 14 milionů. Dnes už se spisy uchovávají v bezpečí jinde, v sousední bývalé budově PVT a u soudů v Liberci a Litoměřicích. |
