"Dosud se nájemníci vždy vyjadřovali jen k různým návrhům privatizace. Pracovní skupina nyní vytvořila pět velmi konkrétních a jasných možností dalšího vývoje, z nichž je patrné, co která znamená pro nájemníky i pro město. Názor nájemníků bude důležitý podklad pro naše další rozhodování," řekl radní Vlastimil Doležal.
KoldůmKolektivní dům, zkráceně Koldům, se začal stavět v roce 1947 jako experiment, jak změnit společnost ke kolektivismu. Budova měla být komplexně vybavená službami včetně školky, prádelny či společné lednice. Dokončen byl v roce 1958, už tehdy ale bylo zřejmé, že původní myšlenku nelze uskutečnit. Koldům tak sloužil jako běžný dům s malometrážními byty, navíc například jen s malými kuchyněmi, protože původní projekt počítal s hromadným stravováním ve společné jídelně. |
První možností je prodej domu bytovým družstvům, které založí nájemníci vždy pro jedno obytné křídlo, další jedinému družstvu vytvořenému obyvateli obou křídel Koldomu společně. Třetí verzí je prodej již existujícímu družstvu, k němuž se nájemníci připojí.
Možností je i prodej Koldomu ve veřejné dražbě, což má ovšem úskalí v podobě spekulací s byty, sestěhovávání sociálně slabých a podobně.
Poslední verzí pak je, že si město i nadále Koldům ponechá, samo zajistí formou úvěru rekonstrukci jeho vnitřních prostor a postupným navyšováním nájmů bude úvěr splácet.
"Na vnitřní úpravy Koldomu je potřeba zhruba 80 milionů korun. Pokud bychom měli úvěr na deset let, musel by se nájem ze současných 25,18 korun za metr čtvereční zvýšit postupně až na 67 korun. Nijak tu sumu nezakrýváme, je čistě na obyvatelích Koldomu, ke které z variant se přikloní," upozornil místostarosta Karel Linhart.
