Šulc se hned na počátku hlavního líčení snažil rozvrátit argumenty obžaloby, podle níž byl jako předseda řídícího výboru dotačního úřadu hlavní postavou, která zajistila odstupné pro dva bývalé ředitele dotačního úřadu Petra Kušnierze a Pavla Markvarta.
Exhejtman vypověděl, že on nic neinicioval, vše šlo mimo něj a podle jeho mínění se navíc na dotační úřad nevztahuje zákon, na němž žalobce případ postavil.
„Nic takového jsem nevymyslel, nenařídil, ani neodsouhlasil. Je to naprostý nesmysl,“ uvedl Šulc při pondělním hlavním líčení. Odmítl tak, že by v březnu 2011 inicioval vyplacení odstupného řediteli dotačního úřadu Kušnierzovi stíhanému kvůli korupci.
„Pan Šulc mě dvakrát zastavil a řekl, že by chtěl panu Kušnierzovi vyplatit finanční prostředky,“ uvedl však další obžalovaný Jiří Červinka, jenž byl v době Kušnierzova stíhání pověřený vedením úřadu.
„To je tvrzení proti tvrzení,“ oponoval Šulc. Podle něj bylo odstupné právě v kompetenci Červinky.
Na dotační úřad se podle Šulce uvedený zákon nevztahuje
Obžaloba argumentuje, že uzavřít konkurenční doložku zakazuje zákon o úřednících samosprávných celků, jemuž pracovníci dotačních úřadů podléhají (o obžalobě zde).
Šulc však kontroval, že tento zákon se na zaměstnance dotačního úřadu nevztahuje.
„Nevykonávají žádnou státní správu ani samosprávu, nic takového. Oni pouze administrují finanční prostředky Evropské komise a to podle jejích pravidel. V žádném případě to nejsou úředníci,“ podotkl Šulc. Své tvrzení se snažil doložit různými usneseními vlády či dotčených ministerstev.
Kušnierz nakonec inkasoval osm měsíčních platů, úřad to i s odvody přišlo na 745 tisíc korun. Odstupné úřad vyplatil právě formou konkurenční doložky. Tento způsob podle obžaloby vymyslel tehdejší vedoucí odboru vnitřních činností a pozdější ředitel úřadu Pavel Markvart.
Červinka pak nařídil sepsání doložky, její text podle žalobce zformuloval tehdejší právník úřadu Jan Martinovský.
„Podílel jsem se na tom nebo jsem to minimálně připomínkoval. Ale jestli jsem dodal tu doložku, o tom nevím,“ vypověděl k sepsání doložky Martinovský, který je obžalovaný stejně jako Červinka i Markvart.
Poslechla jsem doporučení právníka, hájí se ředitelka
Markvart se v pondělí soudu omluvil, že kvůli zdravotnímu stavu není schopen vypovídat. „Chci vypovídat a budu, ale žádám soud, aby dnes pokračoval v mé nepřítomnosti,“ uvedl. Doplnil, že je pod vlivem léků a že výpověď bude moci podat až příští týden.
Exhejtman Šulc podepsal doložku, i když byl do funkce ředitele dotačního úřadu jmenovaný Markvart. I toho pak na podzim 2012 začala kvůli machinacím s dotacemi stíhat policie.
„Nečinil jsem na nikoho žádný nátlak, nikomu jsem nic nenařizoval. Vše připravoval sám úřad a jeho odbory,“ odmítl Šulc vinu i v tomto případě.
Kvůli doložce ve prospěch Markvarta je souzená i nynější ředitelka Havlicová. Odstupné mu sice snížila z původních dvanácti platů na osm, ale podle žalobce od ní měla odstoupit úplně (rozhovor s Havlicovou zde).
Havlicová uvedla, že o to původně usilovala, ale na doporučení externího právníka toho zanechala.
„Upozornil mě, že zaměstnanci by se v případě zrušení konkurenční doložky mohli dožadovat svého práva u soudu, který by úřad s největší pravděpodobností prohrál,“ zdůvodnila Havlicová.
K dobru pak přidala, že se jí s Markvartem podařilo alespoň vyjednat snížení doložky. Náklady úřadu na vyplacení Markvarta byly 582 tisíc korun.
Chtěli jsme se jich zbavit, zdůvodňují obžalovaní
Také Havlicová uvedla, že zaměstnanci dotačního úřadu podléhají zákoníku práce a ne zákonu a úřednících. Stejně jako Šulc pak poznamenala, že ve vyplacení odstupného viděla možnost, jak úřad zbavit problémových lidí a zajistit tak i v očích Evropské komise jeho hladký chod.
„Naším úkolem bylo, aby přestal poškozovat ROP Severozápad a jeho osoba nebránila, aby se obnovily finanční toky z Evropské unie do kraje,“ poznamenal Šulc ke Kušnierzovi.
„Úřad byl v dezolátním stavu,“ doplnila Havlicová.
Soud bude pokračovat nadcházející pondělí. Všichni obžalovaní jsou stíhaní za porušení povinnosti při správě cizího majetku, za což hrozí až 5 let vězení. Šulc je však navíc obžalovaný i ze zneužití pravomoci úřední osoby, kde je horní sazba až 10 let.
