„V Londýně mě všude psali Sharka, proto se jako tanečnice píši bez háčku a s písmenem h. A Rao je mé nové příjmení,“ vysvětluje žena, která ještě před kariérou tanečnice pracovala jako obchodní zástupkyně pro firmu vyrábějící stavební nářadí.
Břišnímu tanci se začala věnovat při studiu vysoké školy v Ústí a nakonec se vypracovala mezi nejlepší orientální tanečnice v Česku. Měla své kurzy v Praze a často vystupovala, o tancování dokonce vydala i knihu s názvem Tajemství orientálních tanečnic.
„Jedna agentura v Indii si mě našla přes Facebook. Dala mi nabídku, jestli tam nechci přijet tančit na silvestra, což je obecně hodně žádané období,“ vypráví Sharka Rao.
Díky tomu, že je blondýnka, byla v Indii tanečnicí s nádechem exotiky. I proto tam tancovala například na svatbách.
„Svatby se dělají v Indii nejméně pro dvě stovky lidí a trvají několik dní. Jeden z nich je pojatý zábavně a dělají show. Proto je tam místo i na vystoupení břišních tanečnic,“ přibližuje Černá.
V Sigapuru jsou drsná pravidla, proto vše funguje, říká Rao
Díky břišnímu tanci poznala i svého muže, Američana narozeného v Indii. „Tančila jsem tam pro společnost, kde manžel pracoval. Po vystoupení jsme se seznámili a po devíti měsících jsem za ním odjela do Singapuru,“ přiblížila jejich shledání.
V Singapuru, který se vyznačuje výjimečnou kvalitou života, žijí stále, nyní již i s dvouročními dvojčaty.
„Rozhodně je tam čisto a bezpečno. Když zapomenete v Singapuru peněženku v taxíku, tak vám ji řidič přiveze hned zpátky. Krádeže jsou výjimečné,“ vypráví Sharka Rao své zkušenosti ze země, ve které žije 55 procent buddhistů, 15 procent muslimů, 12 procent křesťanů a 3 procenta hinduistů.
„Jsou tam drsná pravidla, a proto to tam funguje. Stačí vyhodit žvýkačku na chodník a dostanete obrovskou pokutu. Všude je pořádek, bezpečno, vše funguje až idylicky,“ dodala.
Nyní je Sharka Rao právě na návštěvě u své rodiny nedaleko Litoměřic. „Stýská se mi po přírodě, krajině a počasí. Třeba zrovna zima mi tam chybí,“ přiznává.
Tancovala na soutěžích i koncertech Dana Nekonečného
Sharka Rao má za sebou kromě Indie a Singapuru i vystoupení a kurzy v Německu či Austrálii. Jedním z jejích největších úspěchů bylo třetí místo na soutěži v německém Duisburgu, kde tancovala ve dvojici se svou kamarádkou Monou.
„Na zmíněnou soutěž se sjížděly stovky tanečnic z celého světa a třetí místo byl pro nás obrovský úspěch. Nový úspěch jsem zaznamenala nedávno v soutěži World Belly Dance Festival 2015, kde jsme v kategorii profesionálních skupin vyhrály první místo se singapurskou taneční skupinou Bellydance Extraordinaire,“ vypráví Sharka Rao.
Její předností při vystupování je vnímání diváků. Nekouká jen tak nepřítomně do dálky. Vyrostla na představeních v restauracích, kde diváky musela zabavit a umět reagovat na nenadálé situace.
„A to obnáší jiný styl vystupování než tanečnice na pódiu. Dnes si ale právě na tento styl zvykám, protože jsem maminkou a v restauracích už dělat nechci. Musím se proto učit jinak pracovat s prostorem,“ líčí Sharka Rao.
Komunikaci s diváky a hlavně široký úsměv musela použít i při vystupování se zpěvákem Danem Nekonečným. Toho několikrát doprovázela, když měl velkou show a mohl si dovolit více tanečnic.
Zákazníci ji vyhledávají i jako fotografku
V současné době tancování u Šárky Černé pomalu ustupuje novému koníčku a tím je fotografování. Po přestěhování do Singapuru měla hodně času, proto si objednala kurz fotografie.
„Důležité je se technicky naučit ovládat fotoaparát, ale stejně musíte mít vrozené ‚fotografické oko‘. Já mám zpětnou vazbu od fotografů, že mi to oko nechybí,“ pochválila se.
Fotografie ji baví a s dětmi zvládá tyto zakázky lépe než tancování. Nejraději fotí portréty žen za denního světla a v reálném světě, takže hlavně ve městě a v přírodě.
„V Singapuru už jsem si zařídila registraci. Nejdříve to začalo focením pro sousedy, pak pro jejich známé a dnes si mě už zákazníci sami vyhledávají. Nejvíce fotím rodiny, maminky s dětmi, samotné děti. Jednou z mých největších zakázek bylo focení obřadu v kostele, kdy čtrnáctileté děti vstupovaly do dospělosti - česky se tomu říká biřmování. V Česku mé fotografie použil například časopis Cosmopolitan k článku o českých ženách žijících v Singapuru,“ uzavírá Sharka Rao.
