Jarmila Křížová před domkem v Horním Jiřetíně, kam se s manželem odstěhovali...

Jarmila Křížová před domkem v Horním Jiřetíně, kam se s manželem odstěhovali poté, co těžaři zbourali Dolní Jiřetín. | foto: Tomáš Kassal, 5plus2.cz

Manželům zbourali těžaři už jeden dům, teď je chtějí vystěhovat podruhé

  • 206
Manželé Křížovi z Mostecka zažívají už podruhé bezmoc z toho, že jim těžaři chtějí vzít domov. Nejdřív jim zbourali domek v někdejším Dolním Jiřetíně a Křížovi skončili v paneláku v obávané litvínovské čtvrti Janov. Pak v roce 1991 uvěřili vládě, že územní limity ochrání Horní Jiřetín.

V Horním Jiřetíně měli Křížovi zchátralý domek po rodičích. Když se tehdy vláda zaručila, že těžba udrží rypadla ve vytyčených hranicích těžby, Křížovi dům opravili a přestěhovali se. Teď manželé s obavami sledují jednání nynější vlády o tom, že by se limity mohly zrušit. I když jejich úplné prolomení, za které lobbují těžaři, nevypadá reálně, Křížovy ohrožuje i tzv. malé prolomení prosazované ministrem průmyslu Janem Mládkem, kdy by padla jen část Jiřetína.

„Byli bychom první, koho by bourali. Spolu se sousední čističkou, která byla postavená nedávno,“ říká Jarmila Křížová.

Její únava vyplývá z dlouhodobé nejistoty, co s nimi bude. Mohla by si užívat důchodu a svých koníčků a zálib. Má ráda sport, píše knihy, dobrovolně se stará o místní knihovnu v Horním Jiřetíně. Místo toho ji trápí hrozba dalšího nuceného stěhování.

„Prolomení je pro nás osobně děs. Oběť jsme vlastně už teď, po tom všem, co jsme museli zvládnout. A pořád nemáme klid,“ podotýká Křížová.

Po své první zkušenosti z 80. let má z dalšího stěhování obavy. „Starší lidé tehdy doslova vymřeli v panelácích v Mostě. Ne každý totiž v paneláku může žít,“ říká.

Když je uhlí prosperita, proč je sever chudý? ptá se Křížová

Za rozumnější kompromis než malé prolomení limitů by považovala, kdyby zásoby uhlí na dole ČSA u Horního Jiřetína zůstaly pod zemí jako strategická zásoba. Že je uhlí pro Česko důležité, totiž nepopírá.

Čtyři varianty, co s limity

Podle ministra průmyslu Jana Mládka jsou čtyři varianty, jak naložit s limity těžby: jejich úplné zachování, prolomení jen na dole Bílina, prolomení na Bílině a částečné prolomení v dole ČSA pod Horním Jiřetínem (se zbořením části města) a úplné prolomení na obou místech (se zbořením celého Jiřetína).

Každá z variant má své zastánce mezi nejvyššími politiky. Ministr financí Andrej Babiš je pro úplné zachování limitů. Premiér Bohuslav Sobotka podporuje prolomení jen na dole Bílina. Mládek je pro malé prolomení i na ČSA a prezident Miloš Zeman je pro úplné prolomení.

„Ale když je to takový zdroj bohatství, proč se tak k němu nechováme? A proč vůbec nejsme na severu Čech nejbohatší z celé země? Naopak je tady největší nezaměstnanost, nejmenší vzdělanost, nejhorší životní prostředí,“ upozornila Křížová, že se stát chová nespravedlivě nejen k její rodině, ale k celému Ústeckému kraji.

Těžaři tvrdí, že pokud se limity neprolomí, mohla by se zvednout cena tepla a každá rodina v Česku by za něj podle odhadu Energetického regulačního úřadu zaplatila ročně až o tři tisíce korun navíc. Příznivci prolomení těžebních limitů také argumentují, že o práci by přišly tisíce lidí v dolech a firmách, které s nimi spolupracují.

Zastánci současných hranic těžby hnědého uhlí naopak upozorňují, že tisíce lidí přijdou o práci právě kvůli prolomení limitů, dopady pokračující těžby na životní prostředí a zdraví lidí budou enormní a problém s dalším uplatněním propuštěných horníků se jen odsune.