Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mírové manifestace nám umožnily pořádat srazy, vzpomíná fanda veteránů

  8:34aktualizováno  8:34
Klub veteránů ve Velemíně na Litoměřicku slaví 35 let od svého vzniku. Vozy, které tehdy sjížděly z výrobních linek, jsou dnes už samy veterány. Za ta léta se však proměnila nejen auta, ale i samotní sběratelé. Jádro však zůstává stejné - jsou to nadšenci, kteří staré vozy vášnivě milují.

Vratislav Král v Jeepu Willis MB, s nímž vyráží na srazy milovníků vojnské historie. | foto: archiv Vratislava Krále

Velemínský klub má nyní zhruba 190 členů. Když v roce 1979 začínal, neměli to sběratelé starých vozů jednoduché.

„Režim tehdy podobným ‚zápaďáckým‘ aktivitám nepřál. Přesto se klub prosadil a posléze i napojil na další spolky, od kterých získával rady a zkušenosti,“ říká místopředseda Veteran Car Clubu Velemín Vratislav Král.

První velký sraz klub uskutečnil v roce 1984 v Terezíně. Památník Terezín tehdy soutěž historických vozidel zařadil jako součást mírové manifestace k výročí osvobození koncentračního tábora. Spojení s Památníkem Terezín se později ukázalo jako vynikající volba.

„Byla to taková bouda na komunisty. Každou mezinárodní akci musel totiž rok předem schválit Svazarm i KSČ. Ale zakázat účast na mírové manifestaci si nikdo netroufl, a náš klub proto jako jediný v republice nemusel žádat o povolení na pořádání mezinárodních akcí,“ přibližuje Král.

Na terezínské srazy tak mohli bez povolení přijíždět i veteránisté z Německa. Pouze na cestu přibalili květiny pro terezínský památník.

Rozhodl obrázek s nákladní Pragou AN

Vratislava Krále přitahovaly staré automobily od dětství. Navíc se celý jeho profesní život točil kolem dopravy, a tak byla jen otázka času, kdy si nějakého veterána pořídí.

Jeden z vozů Praga AN, které Vratislav Král opravil, se nachází v terezínském...

„Jednou jsem viděl na obrázku starou nákladní Pragu AN čili Andulu a zalíbila se mi natolik, že jsem se rozhodl zrenovovat celou řadu tohoto typu od roku 1924 až do konce jejich výroby,“ vypráví.

Záměr se ale nezdařil. Po koupi čtvrtého vozidla této řady a po svezení v něm totiž zjistil, že Anduly byly stále stejné, bez jakéhokoli technologického vývoje.

„Proto jsem některá vozidla prodal, abych si opatřil zase jiná, například Jeep Willis MB, se kterým dnes jezdím na vojenské srazy,“ dodává.

Řemeslná zručnost není důležitá, říká veteránista

I když je Král vyučený automechanik a většinu oprav zvládne sám, řemeslná zručnost podle něj není podmínkou k tomu, aby si člověk veterána pořídil.

„Nějaké základní opravy by veteránista zvládnout mohl, ale podstatný je hlavně vztah k tomu vozu,“ říká Král. Jako příklad zmiňuje bývalého klubového kolegu.

„Byl to úředník, ale zrenovoval dva veterány. Když něco neuměl, tak ostatní poprosil o pomoc. Všechno si zaznamenával a třeba jenom masku na tatru čistil 170 hodin! Já měl přitom svou pragovku kompletně hotovou za 1 500 hodin. Ale dotáhnul to do konce,“ vypráví Král.

Jak ale dodává, do komunity veteránistů dnes pronikají i lidé, kteří k vozům tak silné pouto nemají a vnímají je pouze jako investici.

„Trumfují se, jestli dali za auto tři miliony nebo pět, ale kolik má válců, nevědí. A v autě je ani neuvidíte, protože ho mají někde schované,“ líčí Král.

Mezi veterány přibývají mladší auta

Kromě sběratelů doznala proměny také flotila veteránů, které je možné spatřit na srazech a akcích. Vzhledem k tomu, že veteránem je vůz starý minimálně 30 let, tak mezi sběrateli přibývá tzv. youngtimerů, tedy aut vyrobených v 60. až 80. letech.

„Osobně mi tato auta tolik neříkají, preferuji hlavně předválečnou a meziválečnou výrobu. Na druhou stranu ale chápu, že oldtimery nejsou už tolik dostupné, a tak lidé sahají po vozech mladších,“ říká Král.

Sám youngtimera zrenovoval pouze jednoho, a to legendární Škodu Felicii. „Byla to ale synova zásluha. Koupil ji za pakatel, protože se mu líbila, a pak jsme ji společnými silami opravili,“ dodává.

Dnes už se podle Krále dá „za pakatel“ provozuschopný veterán sehnat jen výjimečně. Běžné jsou naopak inzeráty nabízející staré „embéčko“ za stovky tisíc korun. „Mám štěstí, že jsem se předzásobil, a tak už nic nemusím kupovat,“ směje se Král.

Kousků, které by nadchly sběratelovo srdce, navíc podle něj ubývá. „Masová výroba nás připravuje o kouzlo jedinečnosti vozů. Proto je nádherné, když se podaří objevit nějakou automobilovou lahůdku, která byla celá desetiletí ukrytá někde v garáži. To se pak rovná téměř zázraku,“ uzavírá Vratislav Král.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rostislav Polášek se snaží tým rychle doplnit o zkušené lékaře. Zatím ale...
Liberecké nemocnici chybějí kardiologové, na pomoc jezdí lékaři z Prahy

Nemocnici v Liberci chybějí kardiologové. O nemocné se sem jezdí proto starat lékaři z Prahy. I přesto ale musejí některé pacienty záchranáři převážet do...  celý článek

Opilý řidič u Tvarožné Lhoty nezvládl odbočení a ulomil ze sakrální památky...
Opilý řidič v náklaďáku třikrát boural, trefil se i do kříže s Kristem

Policie v Lounech stíhá řidiče nákladního auta, který v sobotu sedl opilý za volant a celkem třikrát u obce Minice naboural. Nejprve do stromu, pak do dopravní...  celý článek

Už dva roky prázdné obchodní centrum Všebořice.
Pavilon duchů na okraji Ústí nad Labem znovu ožije, tvrdí jeho majitel

Obchodní centrum ve čtvrti Všebořice je už dva roky prázdné. Poté, co odtud odešel řetězec Tesco, skončily i menší obchody. Od té doby je objekt na prodej.   celý článek

Škoda Octavia 2.0 TDI 2011...
Škoda Octavia 2.0 TDI 2011...

r.v. 2011, naj. 130 450 km, diesel
222 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.