Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli zbytky domu z doby bronzové, dlouhý byl 45 metrů

  8:25aktualizováno  8:25
Archeologové ze žateckého muzea odhalili pozůstatky dlouhého, tzv. kůlového domu. Našli je při výzkumu v pískovně u Břežan nedaleko Nechranické přehrady. Podle archeologů je stavba unikátní tím, že pochází ze střední doby bronzové. Podobných obytných objektů z tohoto věku je známo velmi málo.

Nálezy archeologů u Břežan nedaleko Žatce | foto: Petr Holodňák

"Ze střední doby bronzové je to první doklad, že tyhle velké stavby ještě existovaly. A navíc v monumentálních rozměrech, jeden má délku 45 metrů a šířku až 9 metrů," říká Petr Holodňák, vedoucí záchranného archeologického výzkumu.

Dlouhé domy ukazuje například skanzen v Březně nedaleko Loun. "Tam se prokázalo, že tradice dlouhých domů nebyla jen znakem nejstarších zemědělců, ale pokračovala ještě v pozdní době kamenné. My jsme existenci těch domů nyní ještě posunuli o další fázi blíže k nám, tedy do střední doby bronzové. To je největší přínos tohoto výzkumu," tvrdí Holodňák.

Od letošního dubna našel se svými kolegy půdorys hned deseti velkých kůlových domů. Některé stavby podle Holodňáka nebylo možné dokumentovat ze země, archeologové je fotili pomocí dálkově řízeného vrtulníčku z výšky 80 metrů.

Také se jim podařilo prozkoumat sídlištní jámy, které většinou sloužily ke skladování obilí. "Objevili jsme i čtyři kostrové a šest žárových hrobů," doplňuje žatecký archeolog.

Našel se i dětský hrob

Archeologové rovněž nalezli jeden dětský hrob s nádobou kultury bádenské, tedy z doby 3 400 až 3 100 let před naším letopočtem. "Z té doby je u nás málo objevů, tady bylo navíc pohřbené velmi malé dítě. Většina pravěkých kultur přitom děti do určitého věku nepohřbívala, dětské hroby vůbec nenacházíme," vysvětlil archeolog.

Fotogalerie

Nejstarší stopy osídlení v této lokalitě se datují do období starého neolitu, což je 3 800 až 3 400 let před naším letopočtem. Naopak nejmladší pravěké nálezy jsou z doby o dva a půl tisíce let pozdější.

Průzkum u Břežan se provádí na ploše tří hektarů, archeologové tam budou pracovat až do konce června. Jde o poslední etapu zdejších vykopávek, které začaly už v roce 2009.

Jako "záchranné" se přitom označují kvůli tomu, že hned za archeology postupují bagry a těží tu štěrkopísek. Bez průzkumu by se tak už nikdo nikdy nedozvěděl, jak pravěcí lidé na výběžku nad Ohří žili.

Za osídlení může dobrá půda a klima

Dříve už se vykopávky mezi Žatcem a Nechranickou přehradou dělaly i na území dnešních Soběsuk, Roztyl, Chudeřína a Chban. A tam všude Holodňák také potvrdil pravěké osídlení oblasti Poohří.
 
Řeka Ohře kdysi u Břežan tekla o půldruhého kilometru jinde než dnes. Tak vznikl výběžek, ostrožna, na které se před zhruba šesti tisíci let usídlili nejstarší zdejší obyvatelé.

Proč právě v této oblasti bylo tak bohaté osídlení? "Protože na štěrkopíscích jsou kvalitní zemědělské půdy. Navíc tu bylo výhodné klima a zdroje vody, roli hrála i poloha. Lidé tu byli nad terénem a měli přehled, co se děje v okolí. Viděli i na trasy vedoucí v údolí podél řeky," dodal Holodňák.

Břežany

Břežany





Hlavní zprávy

Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel
Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel

Nepropásněte šanci a pořiďte vašemu dítěti kvalitní kolo za zlomek ceny.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.