Revizoři se chrání diktafony. Napadá nás mládež i důchodci, upozorňují

Vymlouvání, lži a často i vulgarity slýchají revizoři na Mostecku od lidí přistižených v MHD bez jízdenky. Výjimkou není ani to, že se kontroloři stanou terčem násilníka. Konfliktní situace si od nynějška kvůli jejich případnému dalšímu řešení nahrávají.

Postarší muž stojící v zadní části tramvaje je přesvědčený, že správně označil svůj jízdní doklad. Revizorky zastávají opačný názor. „Prostě nemáte platnou jízdenku,“ krčí rameny jedna z nich.

„Tak to mi teda ukažte, co mám kde zmáčknout. Já přiložil kartu a zasvítilo to zeleně,“ opáčí muž a postupně začíná zvyšovat hlas. V tu chvíli jedna z revizorek sahá po náprsní kapse a chystá se ji otevřít.

Nakonec to neudělá, cestující rezignuje a už bez většího odporu souhlasí s vyplněním formuláře a zaplacením pokuty.

Kdyby revizorka do kapsy sáhla, do akce by se dostala novinka, kterou mají kontroloři Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova od března ve výbavě: nově s sebou vozí diktafony.

„Slouží k záznamu komunikace revizora s cestujícími při konfliktních situacích. Záleží na každém revizorovi, kdy uzná za vhodné ho pustit,“ přibližuje mluvčí dopravního podniku Jiří Holý. Přibližuje, že součástí zařízení je i nenápadný mikrofon přichycený ke kapse bundy.

Záznam ukáže, kde je pravda

„Bylo jednoznačně potřeba to pořídit. Cestující jsou k nám kolikrát až neskutečně sprostí. Nepředstavujte si přitom jen třeba mladé výrostky, takhle se dokážou chovat klidně i důchodci, do kterých byste to vůbec neřekli,“ vypráví revizorka Hanka.

„Je jen dobře, když všechno bude nahrané,“ říká, když v pondělí odpoledne čeká na první tramvajové zastávce za Litvínovem, až přijede další souprava, do které nastoupí, zkontroluje všechny cestující a zase vystoupí.

Její kolegyně Romana pokyvuje hlavou. „Někdy bych si mohla dělat čárky, kolikrát za den jsem ku**a revizorská nebo ještě něco horšího,“ usmívá se trpce (o posledním napadení revizora jsme psali zde).

Nahrávání komunikace revizorů má pomoci při následném řešení možných stížností. Není totiž žádnou výjimkou, když si cestující stěžuje, že se k němu revizor nechoval slušně.

„Pak se dostaneme do situace, kdy je slovo proti slovu. Já si teď můžu poslechnout, jak to bylo. V krajním případě lze záznam poskytnout i policii či soudu,“ říká Filip Debnar, vedoucí přepravní kontroly dopravního podniku.

Dobré zkušenosti z jiných měst

Právě on byl iniciátorem pořízení zvukových záznamových zařízení nebo-li diktafonů poté, co vyslechl pozitivní zkušenosti s jejich používáním z jiných měst. Například v Ústí nad Labem revizoři diktafony používají už asi čtyři roky.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Zapnuté jsou neustále, po celou dobu kontroly ve voze,“ říká mluvčí ústeckého dopravního podniku Luboš Heřman. Dodává, že už několikrát pomohly právě při situacích, kdy cestující ve své stížnosti říká něco jiného než revizor.

Jedno záznamové zařízení vyšlo mostecký dopravní podnik zhruba na tisícovku. Pořídil jich třináct, tedy pro každého kmenového revizora.

Ti nyní musejí pamatovat na zásadní pravidlo - pokud dospěje situace až do stadia, kdy se rozhodnou diktafon zapnout, musí na to daného cestujícího upozornit.

K zastávce s revizorkami míří další tramvaj. Také v ní cestuje jeden muž bez jízdenky. I on, v tomto případě zcela bez řečí, vystupuje a diktafony zůstávají vypnuté. Nikdo z revizorů ale nepochybuje, že je využijí co nevidět a často.