„Podívejte se sem. Vidíte, jak je podhryzaný?“ ukazuje Václav Papeš na jeden ze stromů rostoucích na pozemku hned vedle řeky Labe v Dolním Žlebu.
„A jděte se kouknout i o kousek dál. Tam je to stejné. Také spousta nakousaných nebo už popadaných stromů. A bobři to i dokážou všechno odtahat,“ doplňuje pracovník děčínského Střediska městských služeb.
Ukazuje přitom směrem k vodě. Chvíli čeká, jestli se z ní náhodou některý z bobrů nevynoří. Nikde nic.
Znovu se proto začíná ohánět pilkou při uklízení dřeva, které ještě nestačilo zmizet v království nevítaného „dřevorubce“.
V Dolním Žlebu se totiž zabydlelo několik těchto hlodavců. „Nachází se zde teritorium jedné rodiny, kterou zpravidla tvoří tři až čtyři jedinci,“ říká Kristýna Chmelová ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Labské pískovce.
Ohlodané stromy shazují vedení
Na pohled roztomilý živočich lidem z okolí přidělává nemalé starosti. Bobr nezahálí a kácí jeden strom za druhým, jimiž vylepšuje svůj „hrad“ a které může využít i jako zdroj potravy.
Ty padají na úzkou komunikaci nebo na dráty elektrického vedení. Obyvatelé Dolního Žlebu se nejednou ocitli bez elektřiny.
„V oblasti Dolního Žlebu jsme v posledních měsících zasahovali u několika poruch způsobených pádem stromu do vedení. Nejméně ve dvou případech jsme si jistí, že je měl na svědomí bobr,“ uvádí mluvčí ČEZ Soňa Holingerová. Na straně energetiků tím vznikly škody v řádech desetitisíců.
„Bylo by dobré, abychom třeba tenhle strom pokáceli dřív než bobr, protože je dostatečně vysoký, aby zasáhl dráty, a taky už je ohryzaný,“ pokračuje Papeš v ukazování důsledků bobří práce.
Nepřehlédnutelně se podepsali i na velkém stromu stojícím bezprostředně u břehu. Jeho silný kmen kousek nad zemí postupně mizí.
„Pro nás je výskyt bobra problematický kvůli údržbě vodního toku, vodních děl, Labské vodní cesty a břehových pozemků,“ míní Jana Burianová, mluvčí Povodí Labe.
Chráněná jsou i sídla bobrů
Bojovat proti bobrům není možné, chrání je zákon. „Nesmí se škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Chráněni jsou přímo jedinci daného druhu, ale i jejich přirozená či umělá sídla a biotop,“ podotýká Chmelová.
Existuje zákon, podle jehož znění lze v konkrétních případech žádat o náhradu škod způsobených vybranými druhy zvířat. Bobr mezi nimi nechybí.
„Od roku 1992, kdy se k nám bobři z Německa vrátili, jsme žádné takové žádosti spojené s výskytem bobra na Labi neřešili. Tím ale nevylučujeme, že k nějakým občasným komplikacím může docházet,“ upozorňuje Chmelová.
Oproti například jihočeským oblastem je výskyt bobra na dolním úseku Labe podle jejích slov mnohem méně problémový.
Bobři se podle záznamů pracovníků Správy CHKO vyskytují podél celého Labe v oblasti od ústeckého Střekova po státní hranici. „Najdeme je ale i třeba na řekách Ploučnici či Bílině,“ uvádí Chmelová.
Problémy s bobry mají i v okolí Plzně. Loni se kvůli nim propadla silnice:
16. dubna 2016 |
