Přízemní byt 3+1 v Albrechtické ulici v Janově výrazně kontrastuje s obrázky, jaké už několik let prezentují tuhle známou litvínovskou sociálně vyloučenou lokalitu. Působí útulně.
Na zemi leží červený koberec, v obýváku stojí prostorná světlá sedačka. Prach se tu evidentně utírá poměrně často. Na zdech visí fotky členů rodiny. A v jednom pokoji je na posteli připravený kufr. Začíná se plnit oblečením.
„Ve čtvrtek konečně zase odlétáme do Kanady. Máme tam děti,“ říká Jozef Čonka. Obrovskou zemi za Atlantikem označuje za svůj domov. Do Česka si prý odskočí jen občas. Při své aktuální návštěvě se ale rozhodl „ozvat“.
Sepsal stížnost, kterou následně adresoval mosteckému Stavebnímu bytovému družstvu Krušnohor, které na sídlišti spravuje velkou část domů. Nejvíce družstvu vytýká, že se o paneláky nestará.
„Vůbec nic pro nás neudělají. Pořád jen opakují, co tady žije za lidi. Já ale nemůžu za to, že tu jsou rodiny nepřizpůsobivých, které nám kazí reputaci. Tak ať je nějak potrestají. Já nechci být v neúnosných podmínkách,“ podotýká.
Neuklizené a nevymalované chodby
Čonka také říká, že na společných chodbách se například nikdy neuklízelo, ačkoli si za to obyvatelé platí, a že se tam už celou řadu let nemalovalo.
„Nedávno jsem družstvo kontaktovala s tím, že na chodbě nesvítí světlo. Víte, co mi řekli? Abych si koupila baterku,“ připojuje se další z obyvatelek domu v Albrechtické ulici.
Pod stížnost se podepsalo dalších 49 lidí. Podle družstva jsou to ale „milionoví dlužníci“.
„Z podpisů, které se nám podařilo rozluštit, vyplývá, že ti lidé jsou velcí neplatiči. Dluží přes čtyři miliony korun a dovolí si tvrdit, že se o ně nestaráme? Ta stížnost mě nadzvedla ze židle,“ nechal se slyšet ředitel Krušnohoru František Ryba.
Konkrétně v domě v Albrechtické ulici jsou podle něj také dluhy v řádech milionů. „Pán si stěžuje, že jsme tam nevymalovali. Ano, nevymalovali, protože to bychom tam museli odpojit teplo a teplou vodu, jaké má ten dům dluhy. Museli by si vybrat, co chtějí, jestli teplo, či hezkou chodbu,“ doplnil.
„Do oprav domů se za posledních deset let investovalo 240 milionů korun. Město navíc dalo další desítky milionů do obnovy veřejných prostranství. Investovalo se i do domů, kde žijí podepsaní dlužníci,“ vyčíslil Ryba.
Dopustili jste devastaci, viní petice Krušnohor
Sám Čonka mezi dlužníky nepatří. Byt ale není psaný na něj. Před několika lety ho prodal své sestře. Teď se ho chce rodina zbavit úplně. „Jenže kolik za něj dostanete? Tak 30 tisíc korun,“ krčí rameny Čonka.
Ve stížnosti také obvinil Krušnohor, že úmyslně nechal zdevastovat paneláky, kde žili zejména Romové, aby je donutil odstěhovat se.
„Zkrátka a jednoduše, podle nich může Krušnohor za to, jak Janov dopadl. Je to nehoráznost. Celá ta stížnost je snůška lží. Navíc od člověka, který tam ani nežije,“ okomentoval Ryba.
Čonka vedle toho napsal také na okresní hygienickou stanici kvůli švábům, kteří se v panelácích postupně zabydlují. Kontaktoval i eurokomisařku Věru Jourovou se stížností, že Romové jsou v České republice odstrčeni na okraj společnosti.
„Jsou špatní Romové, ale jsou i dobří. Jenže to se v Česku nerozlišuje. Problém je v tom, že s těmi špatnými se tady neumí vypořádat,“ podotkl Čonka.
