Takzvané detenční zařízení pro nelegální migranty skončí v Drahonicích po více než roce fungování (o zprovoznění tábora jsme psali zde).
Zhruba pět desítek zadržených cizinců, kteří tam v současné době pobývají, se přestěhuje do nedaleké Bálkové na Plzeňsku.
Drahonický areál má ministerstvo vnitra zapůjčený do konce roku, kdy ho vrátí ministerstvu spravedlnosti.
„Stěhování do Bálkové bude probíhat postupně, aby nedošlo k narušení chodu zařízení,“ uvedl mluvčí Správy uprchlických zařízení Kiril Christov.
Přeplněné věznice
Co bude po Novém roce s opuštěným areálem, úředníci na ministerstvu spravedlnosti řeší. Na stole je i plán umístit tam odsouzené z přeplněných tuzemských věznic.
Vězňů je aktuálně téměř 22 500 a kapacita věznic je překročena o bezmála deset procent. Stát proto hledá nová místa. Do Drahonic by se vešlo až 240 lidí. Pro otevření nahrává i fakt, že tam věznice před lety byla.
„V tuto chvíli zvažujeme všechny možnosti vedoucí ke zvýšení ubytovacích kapacit pro vězněné osoby, včetně efektivity nákladů spojených s využitím tohoto areálu,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Procházková.
Kraj by proti obnovení káznice námitky neměl. „Otevření bychom přivítali. Navíc vím, že by to mělo i podporu okolních starostů,“ uvedl ústecký hejtman Oldřich Bubeníček.
Lubenec chce pro areál lepší kotelnu
Souhlasně přikyvuje i Jiří Chaloupecký, starosta Lubence, pod něhož Drahonice spadají. Má jedinou podmínku – modernizaci kotelny. Jakmile v areálu zatopí, z nízkého komína se line do okolí černý zapáchající dým, který se v údolí dlouho drží. „A mohlo by to přinést nová pracovní místa pro lidi z okolí,“ podotkl starosta.
Nelegální migranty stát přestěhuje za hranice Ústeckého kraje, do bývalého záchytného centra a následně školícího střediska pro policisty. Oba areály dělí vzdušnou čarou necelých deset kilometrů.
„Byli bychom raději, kdyby tady takové zařízení vůbec nebylo, ale jako obec nemáme žádné páky jak tomu zabránit. Máme přislíbeno, že zabezpečení bude na velmi vysoké úrovni,“ uvedl starosta Jan Křepelka z obce Tis u Blatna, pod kterou víska Bálková patří.
„Naši lidé by s cizinci neměli vůbec přijít do kontaktu, ani ve chvíli kdy jim v zařízení končí pobyt,“ oznámil Křepelka. Spoléhá přitom na zkušenosti, které Správa uprchlických zařízení získala právě v Drahonicích.
Obec dostala za tábor milion
Počáteční obavy místních se nenaplnily. Proti otevření tábora pro uprchlíky původně protestovali peticí, nesouhlasnými dopisy, podporu měli i ve vedení obcí z okolí.
Po otevření ubytovny pro migranty policie řešila několik incidentů uvnitř zařízení, kdy cizinci drželi hladovku za vylepšení podmínek, a došlo i k napadení ochranky. Situace se ale po několika týdnech zklidnila (blíže o tom zde).
„Nemusel jsem řešit žádnou stížnost od občanů. Všechny naše požadavky na zabezpečení byly vyslyšeny,“ uvedl Chaloupecký.
Za to, že obec ve svém katastru detenční tábor strpěla, dostala peníze. Šlo o jednorázovou dotaci jeden milion korun, kterou Drahonice využily na opravu chodníků.
Kromě toho šly do rozpočtu obcí i pravidelné poplatky, za každý den pobytu cizince deset korun. „Za první půl rok jsme získali zhruba sto tisíc korun, částka za třetí čtvrtletí by mohla být asi poloviční,“ dodal Chaloupecký.
