Těleso D8 přes České středohoří leží v nestabilním sesuvném území a „nelze stoprocentně vyloučit, že v kritickém úseku mezi Bílinkou a Řehlovicemi další sesuv nehrozí“.
Těmito slovy v úterý ministr dopravy Dan Ťok na speciální tiskové konferenci reagoval na vyjádření geologů, kteří v MF DNES minulý týden právě před tímto nebezpečím, na něž upozorňují již řadu let, opětovně varovali (psali jsme o tom zde).
Zároveň ale Ťok ubezpečil, že stát udělá vše, aby k tomu nedošlo, a že nevidí důvod, proč by se to nemělo podařit. Na nestabilních územích se staví dálnice i jinde, třeba u Mladé Boleslavi, a podobné lapálie se tam nedějí. „Jsme schopni dálnici zabezpečit tak, aby se sesuvy daly eliminovat. Chceme, aby desítky miliard korun nepřišly vniveč,“ ujistil Ťok.
Tunel už by dnes byl levnější. A hotový
Na autostrádu od Prahy k německým hranicím řidiči čekají od prvního kopnutí už 31 let, dosud nedokončený šestnáct kilometrů dlouhý úsek přes Středohoří už teď stojí místo deseti více než patnáct miliard a bude kvůli dalšímu nutnému zabezpečení stát ještě víc.
31 let stavby dálnice D8 
|
A to vše proto, že nikdo neposlouchal odborníky, třeba geology Vladimíra Cajze či Zdeňka Hrocha, kteří od samého počátku plánování trasy opakovaně marně varovali, že tato část dálnice má vést tunelem. V tu chvíli šlo o dražší řešení, z dnešního pohledu už by ale stavba byla levnější a hlavně hotová.
„Mít tady dálnici znamená zapustit zde 50 až 60 metrů hluboké piloty a na nich pak postavit estakádu. To neudělali a nyní hrozí, že to někde spadne znovu. Proto se nyní u uklízeného sesuvu potichu provádí podél dálnice dodatečná armovaná pilotáž. Tady se ovšem musí okamžitě začít stabilizovat celé skoro tři kilometry,“ řekl Cajz pro MF DNES ve zmíněném textu minulý týden.
Ministr Ťok v úterý konečně dal expertům za pravdu, když uznal, že bez dalších opatření dálnice stoprocentně bezpečná nebude.
Ředitelství silnic a dálnic tak už od ledna dělá další inženýrsko-geologický průzkum, který má být hotový na konci roku. Má zjistit rizika v daném území a navržení dalšího postupu pro zajištění potenciálních nestabilit území.
„Není to tak, že celá oblast je bezpečná a dál se tím nemusíme zabývat, to určitě ne. Musíme zjistit rizika, navrhnout opatření, zajistit monitoring. Na druhé straně dálnice není nebezpečná. Při technickém zabezpečení není problém, aby zde vedla,“ řekl mluvčí resortu Tomáš Neřold s tím, že návrhy řešení bude ministerstvo postupně předkládat vládě.
Monitorovat nestabilní území už se však podle Cajze mělo dávno. „Počítalo se vůbec s něčím takovým alespoň s otevřením dálnice? Pokud nebude tento úsek kontinuálně sledován, pak to nebude bezpečné,“ zdůraznil v úterý Cajz, že zabezpečení trasy by mělo být funkční už se zahájením provozu na autostrádě.
Ministerstvo mírní i slova o viníkovi sesuvu
Co se týče hledání viníka sesuvu půl milionu kubíků zeminy v červnu 2013, ani v tom už ministerstvo dopravy není až tak radikální. Zatímco ještě před třemi týdny byl pro Ťoka jednoznačným viníkem lom Dobkovičky, v úterý své vyjádření zmírnil.
„Příčinou sesuvu byly nadměrné srážky a činnost kamenolomu s nedostatečným odvodněním srážek,“ vyjádřil se ministr dopravy.
Ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk pak podotkl, že o nestabilitě svahu nad D8 u Dobkoviček se vědělo už od 60. let, přesto podle něj nestabilní horninu nebrala v potaz studie EIA jak pro přípravu dálnice, tak pro povolení těžby v kamenolomu Dobkovičky nad trasou D8.
„K zavalení dálnice došlo v nezajištěném zářezu. Kdyby byl zajištěn, tak by samotná komunikace nebyla zavalena,“ řekl šéf ústavu, který pro ministerstvo vypracoval posudek příčin sesuvu, jenž stavbu dálnice na tři roky zastavil.
Žaloba o miliardovou škodu vůči kamenolomu, kterou podaly ŘSD a Správa železniční dopravní cesty, nicméně dál platí.
„Posudek řešil příčiny. Cílem nebylo říci, kdo je viník, ale jak sesuv vznikl. Posudky říkají, že kamenolom má v kombinaci s nadměrnými srážkami objektivní odpovědnost, a my netvrdíme, že zcela umíme říci, kdo je jediný viník. To musí rozhodnout soud. Žalobu ministerstvo podalo, protože se musí chovat jako správný hospodář,“ zjemnil ale názor resortu i mluvčí Neřold.
Firma Kámen Zbraslav, jíž kamenolom patří, vinu odmítá a hodlá se bránit žalobou na stát. Hájí ji i Cajz.
„Nadměrné srážky zcela jistě sesuv podporují, o tom není pochyb. Ale jsme svědky nastupující změny klimatu a musíme s ní začít počítat. Role kamenolomu zůstává diskutabilní, protože veškerá lomařská činnost je povolována a dozorována Báňským úřadem, tedy státem, a zapomíná se, že dálnice je postavena v ochranném území ložiska drceného kameniva. Bylo by korektní, abychom se aspoň do výroku soudu zdrželi jakýchkoli prohlášení o vině,“ míní geolog.
Každopádně ministr na tiskové konferenci opět slíbil, že poslední úsek D8 bude hotov v prosinci - byť zmínil datum 16., zatímco zkraje června to byl 10. prosinec. „Na plánovaném termínu dokončení 10. prosince se nic nemění, zmíněný pozdější termín je čas slavnostního otevření,“ vysvětlil Neřold.
Sesuv půdy na D8, záběry z června 2013:
7. června 2013 |
