Do jednací síně přivedla Šámala justiční eskorta v poutech a k činu se doznal.
„Dlužil jsem Tancošovi deset až 15 tisíc korun, které jsem neměl. Řekl mi, že si dluh mohu odpracovat a že si ještě vydělám jeden tisíc euro. Měl jsem převézt nějaký lidi do Německa. Tancoš také domluvil půjčení dodávky,“ uvedl u soudu Jakub Šamal.
Cesta jednadvaceti uprchlíků skončila loni 15. července v ranních hodinách pár kilometrů od Loun. Unavený Šámal po čtyřiadvacetihodinové cestě do Maďarska a zpět usnul za volantem a naboural do lampy veřejného osvětlení. Zraněné uprchlíky ošetřili zdravotníci, následně byli vyhoštěni.
Podle Šámala ho Tancoš k převaděčství donutil.
„Když jsem viděl auto, kterým mám jet, nechtělo se mi. Nebylo v dobrém technickém stavu. Tancoš mi vyhrožoval, že je do toho zapleteno víc lidí a že jestli nepojedu, budu dlužit půl milionu korun a budu trpět. Měl jsem obavy o rodinu,“ vysvětloval Šámal.
Uprchlíků bylo celkem jednadvacet
Druhý obviněný to označil za lež.
„Nic jsem neorganizoval. Šámal mi dlužil peníze a tvrdil, že má kšeft v Maďarsku. Říkal, že bude vozit nábytek do Německa, ale že nemá dodávku, jestli o někom nevím. To, že převážel lidi, jsem se dozvěděl až po nehodě. Nevím, proč mě do toho chce zatáhnout,“ odmítl dvaačtyřicetiletý Tancoš.
Podle žalobkyně Aleny Černé to byl ale právě Tancoš a neznámý muž s přezdívkou Viky, kdo převoz organizoval. Šámal byl „jen“ řidičem. Dosvědčovat to mají i záznamy telefonní komunikace mezi obviněnými a záhadným Vikym. Komunikoval s ním pouze Tancoš, Šámal vůbec.
Tancoš nedokázal také vysvětlit, proč několik hodin před odjezdem poslal Šámalovi velké množství SMS. Podle Šámala mu v nich Tancoš vyhrožoval a snažil se ho tak donutit, aby do Maďarska jel.
Tancoš navíc předtím pracoval několik týdnů jako hlídač v utečeneckém táboře v Německu, kde mohl získat kontakty.
Šámal se do Maďarska vypravil 14. července ráno. Do Budapešti dorazil odpoledne. Tam se setkal s Maďarem, který ho navedl do centra k parku. Následně mu do auta nastoupili lidé, podle něj jich mohlo být osm až deset. Ve skutečnosti jich bylo 21 včetně pěti nezletilých, dvěma nejmladším chlapcům bylo pět let.
Všichni se tísnili v nákladovém prostoru, jediným přívodem vzduchu bylo malé okénko mezi nákladovým prostorem a řidičem. Po cestě jim Šámal nedovolil vystoupit.
„Seděli jsme se skrčenýma nohama namačkaní na zemi. Řidič řídil velmi špatně, byl unavený a kličkoval po silnici. Když jsme nabourali, rychle otevřel a zase zavřel zadní dveře. Ven jsme se dostali až poté, co někdo zevnitř vykopl dveře,“ vypovídali na policii cizinci.
