„Když jsem si prohlížel seznam ohrožených nemovitých památek, překvapil mě jejich počet, stav a fakt, že s tím nikdo nic nedělá. K Dobříčanům jsem dříve neměl žádný vztah, vybral jsem si je proto, že zámek byl na prodej i s pozemky a že patří k těm nejzdevastovanějším,“ říká Bajer, který se posledních 15 let věnoval byznysu v cizině, kde také žil.
I když dopředu věděl, do čeho se pouští, realita ho prý přesto překvapila. „Především to, že střechu na podnět obce strhli před lety hasiči a že nebyla žádná vůle památku zachránit,“ popisuje podnikatel.
Po revoluci zámek rok vlastnilo zemědělské družstvo a od roku 1992 firma Benitrans. Ta tu plánovala lázeňské centrum. Jenže třicetimilionový úvěr skončil neznámo kde a firma šla do likvidace.
„Dobříčany jsou jednou z nejohroženějších památek a tohle je pro ně poslední šance na záchranu, patro je už v kritickém stavu. V přízemí je ale ještě šance, že se podaří zachránit i historické omítky,“ přibližuje Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.
Bajer zámek koupil za 900 tisíc korun, záchrana ho přijde na další desítky milionů. S kolegy založil Nadační fond Horizont, který bude areál spravovat.
Hotovo bude do pěti let, plánuje podnikatel
„Jednáme už s památkáři, architekty a stavebními inženýry na postupu prací. Původně jsem plánoval začít ještě letos a opravit střechu, ale to byl velmi optimistický výhled. Teď připravujeme projekt, stavební práce by měly začít na jaře. Do tří let pak chceme část zámku zprovoznit a do pěti let mít hotovo vše i s úpravou zahrady,“ plánuje Bajer.
Zámek DobříčanyZámek vystavěl na místě vypálené tvrze v 17. století František Clary de Riva, jeho potomci ho barokně přestavěli, od roku 1823 ho vlastnili Zessnerové ze Spitzenberka. Roku 1945 připadl státu, nastěhovala se sem armáda a veškerý historický mobiliář byl odvezen. |
Zámek se má proměnit na komunitní centrum s nabídkou chráněných pracovních míst pro zdravotně postižené. Cílem je vybudování dílen zaměřených na tradiční řemesla - keramickou výrobu, tkalcovství, výrobu papíru či svíček.
„Část chceme využít i jako podnikatelský inkubátor, který bude poskytovat přátelské a efektivní prostředí pro začínající podnikatele, a to tak, aby prokázal, že podnikatelská činnost může být etická, ohleduplná ke komunitám a kulturnímu dědictví,“ doplňuje Bajer.
K naplnění této vize fond využije vlastní zdroje, ale i dotace od EU a ministerstva kultury.
„Kolik peněz máme připraveno? Tolik, kolik je potřeba. Využijeme možnost čerpání dotací, avšak jen na nich splnění našeho cíle nestojí. Přišli jsme s myšlenkou na záchranu zámku proto, abychom dokázali, že v České republice lze podnikat eticky a navracet společnosti její podporu,“ dodal Bajer.
