„Požádal jsem ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o posouzení správnosti dozorování kauzy státními zástupci, a to pro možné kárné provinění, kterého se mohli dopustit při výkonu dozoru liknavým posouzením celé trestní věci, ulehčením si práce svým pasivním, nedůsledným a neodborným přístupem v takto závažné kauze,“ prohlásil Kubín.
Předražená opravaÚstecký magistrát chtěl opravit muzeum a vybudovat centrum česko-německých studií Collegium Bohemicum už v roce 2006. Vítěz první soutěže žádal 324,7 milionů, vedení města to přišlo příliš drahé a soutěž zrušilo. V dalším výběrovém řízení vyhrála nabídka 219 milionů. I to vedení města zrušilo, protože by dostalo od státu nízkou dotaci. V roce 2008 si nechalo město zpracovat studii, která hovořilo o bezmála 343 milionech, což zastupitelstvo následně schválilo. Poté zastupitelstvo 23. dubna 2009 souhlasilo s tím, že se utratí 418,6 milionu korun, částka se nakonec navýšila ještě o dalších více než 50 milionů korun za vícepráce. |
Ministerstvo spravedlnosti mu před pár dny odpovědělo. „Pan ministr si vyžádal potřebnou zprávu na základě prošetření věci od Vrchního státního zastupitelství v Praze,“ sdělila ředitelka odboru organizace justice Dagmar Průchová.
Krajský státní zástupce Jan Jakovec namítá, že už loni v říjnu Vrchní státní zastupitelství prověřilo postup zdejšího žalobce a chyby nenašlo.
Počátek celého případu se datuje do 23. dubna 2009, kdy ústečtí zastupitelé schválili zvýšení ceny za stavební práce ze 343 milionů na 396 milionů. Muzeum se opravovalo dva roky, otevřelo se 30. června 2011.
Ještě v průběhu oprav podal Kubín trestní oznámení, v únoru 2011 však policie případ uzavřela. Tehdy dospěla k závěru, že nedošlo k trestnému činu. To potvrdilo i krajské a Vrchní státní zastupitelství.
V říjnu 2011 však po Kubínově podnětu a následné kontrole nechal Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman případ znovu otevřít. Konstatoval, že případ nebyl pořádně objasněný.
Zastupitelé se z obvinění vyvlékli „ztrátou paměti“
V dubnu 2014 pak policie konstatovala, že „osoby jednající za město porušily povinnost řádně opatrovat nebo spravovat majetek obce a svým nezodpovědným chováním způsobily městu škodu v minimální výši 53 572 212 korun“.
Jenže policii se nepodařilo zjistit, kdo ze zastupitelů zvedl pro zvýšení ceny ruku. Zápis o hlasování se jmény se tehdy nepořizoval a politikům stačilo tvrdit, že už si na hlasování nepamatují (o fintě zastupitelů zde).
Kubín policii marně nabízel pomoc. Tvrdil, že podle prezenční listiny přesně ví, kdo pro zakázku hlasoval. Jmenoval 27 lidí z ČSSD, ODS, SZSP a jednoho člověka z KSČM. Někteří z nich jsou v zastupitelstvu i nyní (jejich reakce na dotaz, jak tehdy hlasovali, zde).
Policii Kubínův seznam jako důkaz nestačil. Kubín si tak znovu stěžoval na rozpačitý výsledek práce policie a státního zastupitelství. Znovu psal na Nejvyšší státní zastupitelství, jeho stížnost si pak předávalo Vrchní a krajské státní zastupitelství.
Nakonec dostal odpověď, že vyšetřování rekonstrukce muzea i práce odpovědných státních zástupců byla v pořádku. Proto teď žádá trest nejen pro žalobce, kteří řešili opravu muzea, ale i pro ty, kteří hodnotili jejich postup.
