První ministrovou zastávkou při příjezdu z radnice v Litvínově byla Jiřetínská ulice, kde stojí jeden z vybydlených panelových domů se zazděným přízemím a prvním patrem. To aby dovnitř nikdo nelezl. Dům patří společnosti CPI Byty, jež spolu s radnicí doufá, že se objeví evropská dotace, jež zaplatí demolici.
„To je přece hloupost. Lepší by bylo, kdyby to opravili a dali mladým rodinám za rozumné peníze,“ popsal jeden ze starousedlíků, co by podle něj bylo lepší.
Při procházce sídlištěm směrem k základní škole naslouchal Dienstbier, jaké jsou v Janově problémy a co se s nimi město snaží dělat.
„Snažíme se podporovat, aby se už malé děti připravovaly na školní docházku,“ popsala jednu z aktivit vedoucí odboru sociálních věcí Veronika Knoblochová.
„O přípravné třídy je docela zájem,“ přidala místostarostka Litvínova Erika Sedláčková. Také ovšem potvrdila, že snahy města i neziskových organizací často přicházejí vniveč.
„Jsou tady i rodiny, kde šestileté děti samy hlídají mladší sourozence,“ dodala místostarostka.
V domě žijí už jen dvě bílé rodiny, stěžoval si Rom
Nedaleko dalšího domu se zazděným přízemím, aby tam nelezli zloději, vandalové a narkomani, ministra zastavil místní Rom Ladislav Ladič. „Co tady chcete udělat? Jak chcete zlepšit život na sídlišti? Ale detailně,“ vyzval sedmašedesátiletý důchodce ministra k odpovědi.
Dienstbier upozornil, že řada věcí se už v Litvínově i jinde dělá. Připomněl asistenty prevence kriminality, podporu vzdělávání, poradenské služby, zvýšení minimální mzdy. „Není ale žádné řešení, které by vše zvládlo za půl roku. Je to o dlouhodobé a trpělivé práci,“ zdůraznil ministr.
Ladič vyjádřil víru, že to tak snad bude. A připomněl, jak se v Janově v současné době žije.
„V tomhle domě jsem kdysi žil sám s bílými rodinami. Teď tady jsou dvě bílé rodiny a jinak samí Romové. To není dobře. Technické služby nabízejí práci. Kdo má zájem? Nikdo,“ poznamenal.
Podobně probíhala o chvíli později debata v nízkoprahovém centru Jaklík. Lidé kritizovali hlavně to, že se do Janova stěhují stále další problémoví nájemníci.
Dienstbier zopakoval různá opatření, která už stát udělal nebo chystá v dohledné době. Zmínil navýšení počtu úředníků na úřadech práce a slíbil peníze na projekty měst, která mají se sociálně vyloučenými lokalitami problémy. Podle něj by v následujících sedmi letech mohlo na tyto projekty jít až deset miliard korun.
Výsledky měly být konkrétní, kritizuje návštěvu šéf družstva
Obyvatele Janova však příliš nepřesvědčil. Předseda osadního výboru Janov Zdeněk Kvapil upozornil na vytváření dětských gangů, které podle něj ničí veřejná prostranství, devastují soukromý majetek. „Zaplivaná schodiště, lidské výkaly ve vchodech a v noci řev,“ popsala situaci Renata Poláková.
Nepořádek, ničení majetku, hluk či vulgarity, které na sídlišti přibývají, připomněl i předseda bytového družstva Krušnohor František Ryba, jeden z autorů petice, která na situaci v Janově upozornila vládu. Z průběhu návštěvy nadšený nebyl.
„Cílem měla být návštěva obytných domů, povídání si s lidmi, kteří tam bydlí. Výsledkem měly být konkrétní záležitosti, jako je posílení preventistů kriminality nebo posílení funkcí domovníků, kontroly v bytech. K tomu nedošlo,“ posteskl si Ryba.
Podobný názor na Dienstbierovu návštěvu měla řada obyvatel sídliště. „Vláda si jen udělala čárku za splněnou povinnost,“ komentoval ji jeden z místních obyvatel.
Dienstbiera poznámka popudila. „Jestli si myslíte, že sem přijedu a jen tak od stolu vyřeším všechny problémy, tak to opravdu neumím,“ reagoval.
On sám byl s návštěvou spokojený. „I za tu krátkou dobu jsme si udělali dost plastický obraz, jak to tady vypadá a jak se tu žije. Zpětná reakce je pro nás důležitá,“ shrnul ministr svou návštěvu sídliště Janov.
