„Sedmnáctého dubna 1945 byl krásný, slunečný, skoro letní den,“ vzpomíná Marta Zárubová. Tehdy jí bylo šestnáct let a šla s kamarádkami na vrch Větruše. Za to, že ten den přežila, vděčí svému tehdejšímu jednadvacetiletému kamarádovi Václavovi.
„Pracovala jsem v laboratoři chemičky, Václav dělal v chemičce v jiném provoze. Bylo hezky a já šla s kamarádkami na kopec. Kluci šli do krytu a Václav mě přemlouval, abych se šla také schovat. Říkal, že viděl stíhačky, které určitě fotografovaly terén pro bombardéry a že nálet bude ošklivý,“ vzpomíná.
Přemluvit se nechala a z kopce od zámečku Větruše sešla do krytu pod ním. Kamarádku, která zůstala venku, už nikdy neviděla. Na kopec dopadly bomby a zabily asi 150 lidí.
Americké bombardéry měly zničit především důležitý železniční uzel, který zásoboval nacistickou armádu a sloužil k přepravě na blížící se východní frontu. Jenže vítr zanesl bomby i na širší centrum města včetně kopce, pod nímž byl civilní kryt.
„Když dopadaly bomby, byl to ohromný rachot a takový tlak, že nám vlály vlasy i v tom podzemí,“ vzpomíná Marta Zárubová.
Po válce se vzali, na vzpomínku přinesla fotku
S Václavem Zárubou, který ji tehdy zachránil, se po válce vzali a byli spolu přes 60 let. Před časem oslavili diamantovou svatbu, zemřel loni. Na vzpomínkovou akci k uctění památky obětí bombardování, která se konala právě před krytem v Žižkově ulici, tak Marta Zárubová přinesla alespoň jeho černobílou fotografii z mládí.
„V krytu nás tehdy bylo asi 400,“ zavzpomínal další pamětník Karel Frank.
Bombardování ÚstíNálety na Ústí nad Labem v úterý 17. dubna a ve čtvrtek 19. dubna 1945 provedly americké letecké svazy. První trval 17 minut a druhý 25 minut. Cílem bombardérů byl ústecký železniční uzel a mosty přes Labe. Vzhledem k tomu, že železnice a seřaďovací nádraží leží prakticky v centru města, zasáhly desítky pum i obytné čtvrtě. Nálet zcela zničil 165 domů a další stovky jich poškodil. Čtvrť města zvaná Ostrov přestala existovat. Evidováno je 512 obětí. Dva letouny protiletecká děla sestřelila, osm letců, kteří se zachránili, nechali nacisté popravit. Ústí patří s Plzní k nejvíce poškozeným českým městům za druhé světové války. |
V krytu je nyní Muzeum civilní obrany. Před jeho vchodem byla slavnostně odhalena deska se jmény 409 z 512 evidovaných lidí, kteří při náletech na Ústí nad Labem zemřeli.
Byli mezi nimi obyvatelé Ústí, železničáři, totálně nasazení dělníci, váleční zajatci, i Němci, kteří prchli do Ústí nad Labem před postupující frontou. Podle některých údajů bylo obětí až 1200.
Vzpomínkové akce se účastnil i litoměřický biskup Jan Baxant, který zdůraznil, že mezi oběťmi byli nevinní civilisté. Krajský hejtman Oldřich Bubeníček z KSČM coby „generál po bitvě“ zapochyboval, jestli byly ničivé nálety na konci války nutné.
