„Evropská komise stanovila, že přijetí Strategie romské integrace je podmínkou pro čerpání evropských fondů,“ zdůraznila po jednání vlády náměstkyně ministra a ředitelka Sekce pro lidská práva Martina Štěpánková.
Podle jejích odhadů žije jedna třetina českých Romů ve vyloučených lokalitách a dvě třetiny jsou integrovány. Právě na ty klade strategie důraz. „Zabývá se Romy, kteří nežijí v sociálním vyloučení, jsou integrováni. Přesto trpí různými předsudky a diskriminací. Bohužel v České republice jsou často Romové vnímáni a priori jako sociálně vyloučení a závislí na sociálním systému, což samozřejmě neplatí,“ uvedla pro iDNES.cz Štěpánková.
Cílem materiálu je zamezit diskriminaci ve vzdělávání, na trhu práce a bydlení. „Stává se, že majitel bytu řekne jednoduše, že Romy nechce. Zaměstnavatelé zase často nedůvěřují Romům, přestože nikdy žádného nezaměstnali. Nebo měli jednu negativní zkušenost a bojí se, že se bude opakovat,“ řekl místopředseda vládní Rady pro záležitosti romské menšiny David Beňak.
Plány integrace v minulostiNavrhovaná Strategie romské integrace do roku 2020 není prvním dokumentem, jímž se Česko snažilo dlouhodobé znevýhodnění Romů řešit. Od přijetí takzvané Bratinkovy zprávy o situaci romské komunity v ČR v říjnu 1997 usiluje vláda o zlepšení situace Romů prostřednictvím řady koncepcí, z nichž poslední zahrnovala roky 2010 až 2013. |
„Není to samozřejmě jen o Romech. Všechny tři oblasti se týkají třeba i matek samoživitelek či mnoho četných rodin. Těch se diskriminace také často týká,“ dodal Beňak.
Romové by měli mít větší podporu i na úřadech práce. Stejně jako absolventi, dlouhodobě nezaměstnaní či rodiče malých dětí by měli patřit mezi upřednostňované skupiny.
Proti diskriminaci ve vzdělávání chce dokument postupovat zlepšením dostupnosti mateřských školek tak, aby nedocházelo k segregaci romských dětí, a zároveň informováním romských rodičů o důležitosti předškolního vzdělávání. „Je potřeba působit a spolupracovat s romskými rodiči, aby děti do mateřských škol posílali,“ konstatuje strategie, jejímž cílem je rovněž snížit počet romských dětí umisťovaných do praktických škol.
Podle plánu vládní sekce pro lidská práva by se pro romské děti měly konat „motivační prázdninové programy a aktivity“. Ty by měly sloužit zejména k překlenutí citlivého období přechodu žáků z prvního stupně na stupeň druhý a přechodu z mateřské školy do první třídy.
Pro romské děti pilování češtiny a volitelná romština
Dokument klade také důraz na zlepšení znalostí českého jazyka u dětí, které pochází z prostředí, kde se běžně používá především romština. Zároveň však počítá také s podporou romštiny na základních školách. „Není to samozřejmě tak, že by byla romština zaváděna povinně, ale aby taková nabídka existovala,“ říká Štěpánková.
Romština by měla být pro děti přístupná jako volitelný nebo nepovinný předmět. „Výuka romštiny a její začlenění do jazykové krajiny školy může podpořit vytváření pozitivního vztahu ke škole a rozvoji tolerantního školního prostředí. (...) Romské tradice, kultura, historie a paměť jsou zdroji pro romské uvědomění a emancipaci, podobně jako byly český jazyk, literatura a historie zdrojem pro národní obrození Čechů v 19. století,“ konstatuje dokument.
Pomůže Romům k lepší integraci větší podpora úřadů práce?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 26. února 2015. Anketa je uzavřena.
V hodinách dějepisu by se měla v budoucnu větší pozornost věnovat informování o romském holokaustu. Dalším cílem je opětovný pokus o ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku.
Strategie, kterou vláda schválila na návrh ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, navazuje na předchozí koncepční materiály, především na Koncepci romské integrace 2009 - 2013.
