Na rozhodnutí upozornila organizace Greenpeace a sdružení Kořeny. Rozsudek soudu je datován na 18. prosince, podle energetického specialisty hnutí Greenpeace Jana Rovenského však senát rozhodl neveřejně a účastníci dostali vyrozumění do datových stránek až minulý týden v pátek. „Ode dneška se nesmí těžit,“ uvedl Rovenský.
Vedení společnosti se během ponděleního dopoledne nechtělo k rozsudku vyjádřit s tím, že musí informace teprve ověřit. Odpoledne pak mluvčí Czech Coal David Vidomus oznámil, že na samotnou těžbu by zrušení povolení soudem nemělo mít vliv.
„Na základě rozhodnutí soudu byly přerušeny skrývkové práce pouze v dobývacím prostoru Slatinice, který v současné době prochází přípravou pro budoucí těžbu hnědého uhlí. V souvislosti s tímto bylo odstaveno jedno skrývkové rypadlo. Rozhodnutí soudu se netýká těžební činnosti v ostatních částech lomu Vršany, ve kterých probíhá těžba uhlí,“ uvedl Vidomus.
Na Slatinské výsypce se přímo netěží, probíhají tu však přípravné práce k otevření dalších těžebních lokalit, díky nimž se má životnost lomu Vršany prodloužit z roku 2032 až na rok 2050. „Jde především o přeložky inženýrských sítí, které mají přesný harmonogram. Pokud se práce zastaví, zkomplikuje to celý harmonogram rozšíření těžby, což bude mít vliv na ziskovost Vršanské uhelné, protože zdržení bude spojeno s dodatečnými náklady,“ vysvětlil zdroj iDNES.cz z vedení firmy, který nechce být jmenován.
Zastavení prací bude mít podle něj částečně dopad i na samotnou těžbu, protože se tu manipuluje se zeminou, která se při těžbě používá. Dlouhodobé dopady na zaměstnanost či masové propouštění podle něj ale nehrozí. „Pro lidi ze Slatinské výsypky je firma schopna najít uplatnění jinde,“ tvrdí manažer.
Mluvčí městského soudu v Praze Markéta Puci potvrdila, že rozsudek nabývá právní moci okamžikem doručení. „V tuto chvíli je tedy pravomocný a musí ustat veškeré těžební práce, kterých se povolení týkalo,“ uvedla Puci.
Dodala, že proti rozhodnutí soudu je možné do dvou týdnů podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), která by teoreticky mohla způsobit odklad. O tom však rozhodne až NSS a do té doby je nutné na povolení pohlížet jako na neplatné.
Žalobu na udělení povolení Českým báňským úřadem podalo občanské sdružení Kořeny. Důvodem podle vyjádření ekologů bylo, že úřad při schválení hornické činnosti ignoroval stanoviska ministerstva životního prostředí. „Těžba na Vršanech je pro nás přijatelná, ovšem pod podmínkou, že bude respektovat zákonem chráněné veřejné zájmy. Jedná se zejména o efektivní využití vytěženého uhlí, o ochranu zdraví a životního prostředí obyvatel Mostu, a o ochranu přírody a krajiny,“ uvedla Tereza Otcovská z Kořenů.
Ministerstvo životního prostředí podle ní ve svém závěrečném stanovisku EIA výslovně požadovalo, aby bylo vytěžené uhlí z Vršan přednostně nabízeno teplárnám vyrábějícím současně elektřinu a teplo. Ty totiž dokáží energii v něm obsaženo využít více než dvakrát účinněji (s účinností přes 70 %), než elektrárny vyrábějící pouze elektřinu (účinnost cca 30 %). Báňské úřady však podle sdružení požadavek ministerstva ignorovaly, přestože se jej v řízení snažilo prosadit i sdružení Kořeny.
Podívejte se na obří rypadla a dopravníky v uhelném lomu Vršany:
