„Ten den jsem tam nebyl. Proč bych poštu přepadával? Peníze jsem nepotřeboval, byl jsem finančně zajištěný,“ tvrdil u soudu šestatřicetiletý invalidní důchodce.
Maskovaný lupič s kuklou na hlavě, šátkem a s černými brýlemi přepadl vesnickou poštu 18. února. Na pracovnici za přepážkou namířil pistoli se slovy: „Dej mi peníze, to je přepadení!“
Vyděšená pošťačka mu vydala bezmála 20 tisíc korun. Na muži ji zaujalo oblečení - obuty měl vyleštěné lakýrky. Cestou z pošty pak vytrousil dvě stě korun.
Patrovského podle soudu usvědčila řada důkazů. Pošťačka ho poznala podle hlasu, svědci viděli před poštou jeho auto, prokazatelné byly i pachové stopy.
Obžalovaný a jeho obhájce se důkazy snažili znevěrohodnit. Pošťačku a policisty obvinili, že se na něj domluvili.
„Neexistuje jednoznačný důkaz, že se můj klient trestného činu dopustil. Pachová stopa je nepřímým důkazem,“ uvedl obhájce, který v závěrečné řeči požadoval úplné zproštění viny.
Byl jsem tam s babičkou, tvrdil muž
„Byl jsem na poště o den dříve se svou babičkou. Nebyl jsem ale vůbec u přepážky,“ vysvětloval u předchozího líčení Patrovský, jak na místě zanechal pachovou stopu.
Soudkyně jakékoliv pochybnosti odmítla. „Obžalovaný účelově měnil výpověď, kdy popisoval, jakým způsobem měli policisté pracovnici pošty při hlasové rekognici navádět. Jednou měli pomrkávat, pak naznačovat rukama. Považuji její svědectví za důvěryhodné. Stejně tak pachová stopa, ačkoliv je to nepřímý důkaz, má oprávněnou váhu. Vyplynulo, že finanční situace obžalovaného není tak dobrá, jak se snažil soud přesvědčit,“ zdůvodnila rozhodnutí o vině soudkyně Hana Bachová.
Muži přitížil i fakt, že se loupežného přepadení dopustil v době, kdy mu běžela zkušební doba za spáchání jiného trestného činu, a to ublížení na zdraví.
