V první volbě rektora loni na podzim jste vypadl jako první. Jak si ten obrat vysvětlujete?
Z první volby jsem si odnesl poměrně velké překvapení. Musím říct, že jsem se poté setkal s řadou lidí, kteří mi dali zpětnou vazbu, co se senátorům na mém přístupu a týmu nelíbilo. Já jsem si z toho vzal poučení a tým jsem obnovil. Vzal jsem tam více zkušené lidi a našel jsem i kandidáta na kvestora, osobnost, která také hrála určitou roli při rozhodování senátorů. Je to stávající předseda správní rady naší univerzity Leoš Nergl, který mi přislíbil účast v této funkci. Samozřejmě až poté, co se vypořádá se svými stávajícími závazky.
Doc. Martin BalejNarodil se v roce 1977. Na Univerzitě J. E. Purkyně začínal v roce 2000 jako odborný asistent na katedře geografie na Pedagogické fakultě. Od roku 2012 je vedoucím katedry geografie na Přírodovědecké fakultě, současně je místopředsedou Akademického senátu. Malý i velký doktorát si udělal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, docenturu získal na Prešovské univerzita v Prešově. |
Co bylo podle vás to hlavní, čím jste senátory přesvědčil, aby vás volili?
Byl to ten tým, který díky dvěma osobám, jež jsem vyměnil, získal větší zkušenost i větší profesionalitu. Přece jen senátoři měli obavu z mého věku, protože jsem v tuhle chvíli nejmladším kandidátem na rektora. Abych tyto obavy eliminoval, tak jsem svůj tým upravil.
Chystáte na rektorátu kromě kvestora i další personální výměny?
V tuhle chvíli je předčasné to říkat. Já jsem si sestavil svůj nejbližší tým a ten chci mít pevný. Protože jak je známo, kvestoři se na naší univerzitě v posledních letech měnili často. Byl bych rád, abych tentokrát přišel s člověkem, který tu funkci bude zastávat po celé období. Další personální změny neplánuji. Ale samozřejmě počkám, až se zorientuji, jak lidé na rektorátu pracují. Jsou to lidé, kteří spadají pod prorektory a kvestora, takže případné změny nebudou z mé strany nějakým nařízením.
Můžete říct tři hlavní věci, kterým se chcete věnovat?
Univerzita by se měla stát čitelnější pro veřejnost, a to nejen pro veřejnost ústeckou, ale i regionální a odbornou. Měli bychom se soustředit na čtyři pět vědecko-výzkumných směrů, kde bychom měli být pro veřejnost čitelnými. Lidé by měli vědět, že na UJEP už není jen „pajďák“, ale že se tady dělají i nanotechnologie, biosenzory a tak dále. V tuhle chvíli si myslím, že veřejnost příliš o univerzitě neví.
Další vize je CPTO - centrum přírodovědných a technických oborů (jeho budova by se měla postavit v roce 2017 - pozn. red.). To bude obrovský úkol. Dost se vleče, máme zpoždění. Je třeba mu věnovat maximální pozornost. Očekávám, že budu jednat s děkany Přírodovědecké fakulty a Fakulty životního prostředí tak, aby se ta budova stala sdíleným zázemím. Myslím si, že je tady velký prostor pro spolupráci mezi těmito dvěma fakultami. Bude to velká budova plná laboratoří, ne jen přednáškové sály či kanceláře.
A jako aktuální záležitost cítím to, že musíme zabezpečit přechod ze stávajícího vedení UJEP na nové a aby se atmosféra na univerzitě zklidnila a všichni napnuli síly k tomu, abychom pracovali jako obvykle a ne jako v předvolební době.
