„Na výrobě se podílelo postupně asi dvacet obyvatel Chanova. A protože se ukázalo, že ji nikdo nerozbije ani neodnese do sběru, tak jsme se teď rozhodli vyrobit další,“ říká ředitel chanovského Domu romské kultury Martin Nebesář.
Odolnost laviček, k jejichž páru patří i stůl, spočívá v tom, že jejich betonové díly jsou mimořádně masivní a těžké.
„Jedna lavička váží sto kilo, stůl asi 200 kilo. Takže je sice není snadné poskládat, což se dělá ručně, ale zároveň ani odnést,“ podotýká sociální pracovník Tomáš Babouček.
Lavičky se nyní postupně objeví u každého panelového domu nebo tam, kde se v Chanově schází víc lidí. „Zatím nepřemýšlíme o tom, že bychom je vyráběli na zakázku. Ale pokud by byl třeba ze strany mosteckého magistrátu zájem, tak se tomu bránit nebudeme,“ podotkl Babouček.
Výrobou laviček místní získají nové dovednosti
Přínos laviček je podle něj i v tom, že se místní při jejich výrobě naučí řadu dovedností. „Pracují s betonem i formou, musí vykopat základy, při usazení laviček se pracuje s vodováhou,“ vyjmenovává.
Lavičky, které už jsou vyrobené, zatím mají základovou barvu, ale v nejbližší době se budou natírat nazeleno.
„O jiné barvě jsme moc neuvažovali, vycházíme z našeho původního projektu, kde byla vybraná přírodní zelená,“ doplnil ředitel Nebesář.
