"Mělo jít o velký nálet, ale řada osádek kvůli špatné viditelnosti při přeletu Alp bombardovala raději náhradní cíle v severní Itálii. Z toho důvodu se nad rafinerii v Záluží tehdy dostalo jen 143 bombardovacích letadel," říká Jaroslav Žampach ze Severočeského leteckého archivu.
Němečtí stíhači kvůli špatnému počasí vůbec neodstartovali. Čtyři bombardovací letadla 15. letecké armády USAAF však podle doložených pramenů padla nad územím Teplicka a Mostecka za oběť protiletadlovému dělostřelectvu.
Nejhůře dopadly osádky dvou bombardérů B-24 Liberator, které se po zásahu jednoho z nich srazily nad Teplicemi.
"I když se velké části obou osádek podařilo vyskákat na padácích, přežili jen čtyři muži, kteří skončili v zajetí. Některé zraněné na místě dopadu ubil zfanatizovaný dav. Jednoho muže zastřelili příslušníci Reichsarbeitdienstu a jednoho příslušníci Schutzpolizei přivázali k vozu, který ho v ulicích Teplic doslova usmýkal k smrti," přibližuje Žampach osud letců.
Sestřelení dalšího Liberatoru mezi Mukovem a později zrušenou obcí Radovesice nedaleko Bíliny zaplatili životy poručík Leomm H. Polinski a seržanti Tunis Gaalswyk a Robert O. Finley. "Dalších sedm členů posádky Němci zajali," popisuje Žampach.
Pumy většinou dopadly na přilehlé tábory dělníků
Čtvrtý bombardér padl u obce Křižatky na Mostecku. Části jeho desetičlenné posádky se rovněž podařilo vyskočit. Zadní střelec Seržant William D. Riber později podlehl zraněním v teplické nemocnici.
"Podle jiné verze tam byl ovšem možná zavražděn. Radistu Roberta W. Buchholze po dopadu u Oseka zastřelil ranou do týla příslušník Schutzpolizei Anton Albert. Tentýž osud pravděpodobně potkal i navigátora Geralda W. Milburna a bočního střelce Casimera E. Milaszewskeho, jenž dopadl u obce Souš," doplnil Žampach. Celkem z této posádky zahynulo pět mužů včetně pilota J.J. Cunninghama.
Pravděpodobně nervově nevydržel pekelnou palbu flaku spodní střelec letounu 772. squadrony 463th Bomb Group William S. Telfer, který vyskočil padákem a snesl se u Velemína na Litoměřicku.
"Tam ho místní četníci dopadli a předali litoměřickému gestapu. To jej podle některých zpráv ještě téhož dne zavraždilo. Oficiálně však oznámili, že zemřel na následky zranění. Zbylá osádka se vrátila nezraněna na svou italskou základnu," poznamenal Žampach.
Samotné rafinerii v Záluží, kde se vyráběl syntetický benzin z hnědého uhlí, tehdy nálet příliš neublížil. Pumy totiž většinou dopadly na přilehlé tábory zahraničních dělníků a válečných zajatců, přičemž připravily o život 195 lidí. Nálet ale způsobil paniku a chaos, kterého řada dělníků a zajatců využila k útěku.
Věnec k památníku poslal i Zeman
Zatímco za komunistického režimu se o mrtvých Američanech nemluvilo, od devadesátých let se jejich památka každoročně připomíná a dočkali se také památníků v Teplicích na Písečném vrchu a v Mukově u kostela svatého Prokopa.
Při letošním pietním aktu u nich v sobotu nechyběl ani věnec od prezidenta Miloše Zemana, který u obou pomníků položili členové Hradní stráže.
"Před několika dny jsme při tragické události v Afghánistánu, při níž přišlo o život pět českých vojáků, poznali, že mír a svoboda, za něž padlí Američané bojovali, nejsou ani dnes samozřejmostí," připomenula Jana Syslová, starostka Hrobčic, pod které Mukov spadá.
Že je momentálně ve válečném stavu nejen Afghánistán, ale i další lokality včetně Ukrajiny, zdůraznil komunistický hejtman Oldřich Bubeníček. "Mladí Američané, kteří v našem kraji položili životy, si určitě přáli, aby jejich válka byla ta poslední," řekl hejtman.
Odkrývání postavení německého protiletadlového dělostřelectva u Litvínova:
25. března 2014 |
