Mezi hosty byl i Hrabalův přítel a autor jeho životopisu Tomáš Mazal. Připomněl, že v Polné krátce pobývala i další spisovatelka Božena Němcová. "Na jednom konci náměstí Němcová začala číst českou literaturu, zatímco na druhém konci téhož náměstí spadl do kašny malý Bohumil Hrabal a poprvé ho oslovila smrt. Uvědomuju si, že Polná je důležité město pro českou literaturu," řekl Mazal.
Stačilo ale málo a důležité kulisy Hrabalova dětství už mohly zmizet. Před čtrnácti lety hrozila někdejšímu polenskému pivovaru zkáza. Měl propadlé střechy. Byl ruinou, jíž hrozila demolice. V té době šel kolem podnikatel Ivan Vlach. Zrovna chtěl opustit svoje panelákové bydlení a uvažoval o koupi rodinného domu.
"Bývalý pivovar mě velmi zaujal svojí krásou i specifickým duchem," zavzpomínal Vlach. Historickou stavbu blízko hlavního náměstí v Polné už neopustil. Rekonstrukce byla náročná. "Ani klenby tam nedržely. S odstupem času si říkám, že už bych do toho znovu nešel," zasmál se. Hned ale dodal: "Ale ne, jsem na to docela hrdý," rozhlédl se z nádvoří po krásně opraveném pivovaru s komínem.
Jsem Hrabalův milovník, vyznal se herec Navrátil
Ivan Vlach byl původně truhlář. V roce 1993 spoluzaložil společnost Varex, která dodává komponenty pro nábytkářský průmysl. V pivovaru dnes bydlí a uvažuje, že někdy v budoucnu otevře v jeho areálu restauraci. Na přípravě pamětní desky ve tvaru dna pivního sudu, která je umístěna v Komenského ulici, se aktivně podílel. "Odhalujeme desku člověku, který proslavil Polnou," řekl starosta města Jindřich Skočdopole.
Na slavnost přijel i herec Oldřich Navrátil. "Nejsem znalec díla Bohumila Hrabala, jsem jeho milovník. Myslím, že se to nevylučuje," vyznal se herec. Zavzpomínal, jak spisovatel miloval plíčky na smetaně a jednou si ve své oblíbené hospodě posteskl, že je naposledy měl za čtyři koruny a čtyřicet haléřů v proslulém Automat Svět. Ten byl v té době už léta zavřený.
Hrabalovu gastronomickou touhu tehdy vyslyšel hostinský Jiří Rejthar z hostince U Hynků. Plíčky připravil a talíř obložil plátky knedlíků. Hrabal zářil štěstím. Bez příboru bral knedlíčky do rukou a pomlaskával si. "Tys mi udělal takovou radost! Zkrášlil jsi mi život," děkoval hospodskému.
Na Polnou se zapomíná, stýská si patriot
Jednatel Klubu Za historickou Polnou Jan Prchal během slavnosti připomněl historii vaření piva ve městě i detaily ze života spisovatele. Hrabalovi se v Polné aktivně zapojovali i do ochotnického divadla. V květnu roku 1918 tam jako dítě na jeviště vystoupil i budoucí spisovatel v Jiráskově Vojnarce. Bylo to v sále domu U Slovana. "Hrál jsem tam nějaké děcko, a vím, že jsem řval," popsal později v rozhovoru s Václavem Fišarem a Janem Prchalem.
V Polné rodina hrála i potom, co se z města odstěhovala do Nymburku. Matka spisovatele dokonce jednou dostala v Třešti po představení diváckou cenu. Ochotnické divadlo s dlouhou tradicí funguje ve městě dodnes. Jeho herci vytvořili scénkami skvělou kulisu sobotní slavnosti. Dva z nich se dokonce v rolích Maryšky a Pepina šplhali na komín.
Jan Prchal si poprvé přečetl Hrabalovu knížku v roce 1967 dva roky před vojnou. Šlo o Taneční hodiny pro starší a pokročilé. Tehdy se poprvé od otce dozvěděl, že Hrabalovi v Polné žili. Polenského patriota trochu mrzí, že na část života spisovatele ve městě publicisté trochu zapomínají. Přitom byla tak důležitá pro jeho budoucí mezinárodně úspěšné dílo. A věří, že to sobotní slavnost při odhalení desky trochu pomohla změnit.
