Každý ruský voják dostane při zimní olympiádě v Soči přes půl kilogramu chleba na den. O bezpečnost ve městě se postarají desítky tisíc ozbrojenců. Největší pekárna v Soči by je nenasytila bez českých strojů. Stejně jako sportovce, fanoušky a další účastníky her.
"Už loni na podzim jsme dodali do Soči linku na ruské preclíky - sušky," řekl obchodní ředitel Libereckých strojíren Pavel Jandura. "Rusové je nejčastěji přikusují k pivu. Pro olympiádu jsou ale nejdůležitější ruské chleby - batony a gorbulky. Dělají se ze stejného těsta, gorbulka je ale o něco menší."
Linka na batony už jede. Liberecké strojírny ji spustily 18. prosince. Linka na gorbulky začne vyrábět po Novém roce. Severočeští technici odletěli do Soči koncem listopadu a domů se vrátili týden před Vánocemi. V úvodu ledna je čeká v Rusku dalších pět dní.
Zakázka pro olympijské Soči nepřistála v Liberci náhodou. Strojírny vyvážejí do Ruska pekárenské technologie už dlouho a pronikly s nimi až do odlehlé oblasti nad Mongolskem.
Rusové se rok rozmýšleli
"S představiteli pekárny ze Soči jsme se potkali už před několika lety na výstavě v Moskvě," prozradil Jandura.
"Než si od nás vzali linku na preclíky, rozmýšleli se asi rok. Na linky na batony a gorbulky vypsala pekárna výběrové řízení a vyhráli jsme ho v konkurenci německých, českých nebo ukrajinských firem. Kontrakt na pekárenské technologie pro olympiádu byl prestižní, v Soči by se rád ukázal každý."
Podle Jandury uspěly Liberecké strojírny v mezinárodní soutěži o zakázku i díky bezproblémovému fungování linky na sušky. Pekárna - rusky Sočijskij chljebzavód - stojí na břehu Černého moře už skoro devadesát let, a nebylo vůbec jednoduché umístit do ní moderní technologie.
Cena kontraktu s ruskou pekárnou se pohybuje okolo jednoho a půl milionu eur, což dělá při současném kurzu více než čtyřicet milionů korun. "Zakázku zajišťujeme my, spolupracujeme však s dalšími českými výrobci pekárenských technologií," konstatoval Jandura. "Jedná se o společnost J4 z Předměřic nad Labem a firmu Topos ze Šluknova."
Pekárna zásobuje čtyři pětiny města
V Soči trvale žije přes 300 tisíc obyvatel a polostátní pekárna, kam zamířily české stroje, ovládá ve městě zhruba čtyři pětiny trhu. "Nová linka na batony vyrobí za hodinu dva tisíce osm set kusů," poznamenal Jandura. "Linka na gorbulky má kapacitu více než čtyři tisíce kusů za hodinu."
V sočijské pekárně se dělají chleby také ručně. A jak vlastně batony a gorbulky chutnají? "Jsou výborné," upozornil elektromontér Petr Prade. V Soči prožil na konci roku bezmála tři týdny. "Připomínají takový méně sladký loupák. Naše levné pečivo na ruské batony nemá."
A co vlastně z Liberce, Předměřic a Šluknova do Soči odcestovalo? Hnětač těsta, díže, předkynárna, tvarovaní těsta, kynárna nebo dopravníky. A pochopitelně pec.
"Prodali jsme pekárně v Soči také malý rohlíkový stroj, a jestli všechno dobře dopadne, nabídneme rohlíky z něj do Českého olympijského domu," řekl Jandura. "Dodávky pro olympiádu v Soči nám přinesly výbornou reklamu a před několika dny jsme jednali o novém obchodu s ruským zákazníkem."
Práce pro padesát lidí
Liberecké strojírny vyvážejí nejen do Ruska, ale také do Ázerbájdžánu. Jejich stroje slouží rovněž v pekárnách v Rumunsku, Maďarsku, Moldávii, na Slovensku nebo Ukrajině. "Na Ukrajině je ale trh v poslední době úplně mrtvý. Chybí tam peníze," podotkl Jandura.
"Naopak v Soči postavíme v příštím roce pravděpodobně linku na chleba pečený ve formách."
Liberecké strojírny dávají práci necelým padesáti zaměstnancům. Jandura prohlásil, že firma nestojí o překotný růst a dodává zákazníkům do deseti linek ročně. "Snažíme se dělat poctivou a pečlivou práci," dodal obchodní ředitel.
