"Letošní produkci lze odhadnout přibližně na 4 500 tun chmele. Důvodem je zejména nižší průměrný výnos Žateckého poloraného červeňáku, a to hlavně v rakovnické části žatecké oblasti," uvedl tajemník svazu pěstitelů chmele Michal Kovařík.
Ceněná odrůdaV Česku i ve světě je stále vysoce ceněný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák. Pivovarníci jej mají rádi, protože pivu dodává správnou chuť. Červeňák také převládá na českých chmelnicích, kde je na 3 806 z celkových 4 366 osázených hektarů. Zbytek tvoří jiné odrůdy, jako jsou třeba Premiant, Sládek či Agnus. Skoro 90 procent chmelnic je pak na území Čech, zejména v Žatecké chmelařské oblasti, již tvoří Žatecko, Lounsko, Rakovnicko a Podbořansko, a v okolí Úštěku na Litoměřicku. Pět set hektarů chmelnic je pak na Tršicku na Moravě. |
V rekordním roce 2010 chmelaři v Česku sklidili o 2 200 tun chmele víc, loni o 1 500 tun. Letošní nižší úrodu zavinilo počasí.
"Jedním z důvodů byl relativně teplý leden a potom velké mrazy v únoru, kdy pomrzla část sazenic, zhruba třicet procent. Druhým důvodem bylo sucho v květnu a červnu," řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.
Přesto ještě na začátku srpna věřili chmelaři v lepší úrodu. Odhadovali, že průměrně sklidí 1,1 tuny z hektaru, nakonec to je ale jen kolem jedné tuny. "Asi hlavní důvod byl, že během srpna nastala řada tropických dní a skoro vůbec nepršelo," poznamenal Pázler.
Výnos je tak nízký, že může způsobit pěstitelům potíže. Prodávat budou menší množství chmele, takže zisk nebude u všech takový, aby mohli dostatečně investovat do obnovy chmelnic.
Jejich rozloha přitom letos znovu klesla, i když méně než loni. Chmel se letos pěstoval na 4 366 hektarech, to je o 266 hektarů méně než loni. V roce 2011 přitom došlo k meziročnímu snížení ploch dokonce o 578 hektarů. Pěstitelé, kterých je v současné době na Žatecku, Úštěcku a Tršicku celkem 118, letos dohromady vysadili pouze 91 hektarů nových chmelnic.
Problémem bude dosazení sazenic
"Nízká plocha výsazu je bohužel dána vlivem vysokých sklizní z předešlých let a promítla se až v letošních statistikách," uvedl Kovařík.
V minulých letech bývala nově osázená plocha dvojnásobná. Chmelaři by se k aspoň dvě stě hektarům výsazů zase chtěli vrátit.
Je otázka, jestli to bude hned v roce 2013. Letošní problémy s počasím totiž ovlivní i hospodaření v příštím roce.
"Ukazuje se, že velkým problémem bude dosazení sazenic, které pomrzly letos v zimě. Zásoby nejsou tak velké, ne všichni to stihnou hned, takže náprava nejspíš bude probíhat ještě v příštím roce," upozornil Pázler.
Vzhledem ke světové konkurenci, s níž chtějí čeští chmelaři udržet krok, by podle něj bylo třeba pokles osázených ploch zastavit, nebo jejich počet raději dokonce mírně zvýšit.
