"Jsme rádi, že se potvrdil odpor proti úložišti a průzkumům a že to nebyla jen aktivita nějaké hrstky aktivistů, ale názor většiny. Lubenečtí jasně řekli, že úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivního odpadu na svém území nechtějí a že vynaložit 200 milionů korun na jeho přípravu u nás je plýtvání penězi," uvedla jedna z nejhlasitějších kritiček Eva Čechurová.
Hlasovat přišlo 53,4 procenta Lubeneckých, což je více než při posledních komunálních volbách. Lubenečtí si slibují, že zastupitelstvo změní svoje rozhodnutí z letošního února, jímž průzkumné vrty povolilo.
"Referendum je pro nás závazné a my na nejbližším jednání zastupitelstva budeme revokovat původní stanovisko s tím, že už nebudeme jednat o možnosti vybudování úložiště," reagoval na výsledky hlasování starosta Bohumil Peterka.
Stát má pro úložiště vytipovaných dalších šest oblastní
Také Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) už před referendem oznámila, že jeho výsledky bude respektovat. Lubence se ale přesto nevzdá. "My podle zákona nemůžeme žádat obec o souhlas. Chceme ale větší informovaností dosáhnout toho, že obec bude mít sama zájem se do projektu zapojit," uvedl vedoucí výzkumných prací SÚRAO Jiří Slovák.
Správa má kromě lubenecké lokality Čertovka vytipovaných ještě dalších šest míst vhodných k vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů. Na všech chce během letošního a příštího roku zesílit informační kampaň tak, aby do konce roku 2017 získala čtyři ochotné lokality.
Z nich následující rok vybere jednu hlavní, kde se v roce 2050 začne se stavbou úložiště. Lubenečtí se obávají, že pokud se v jejich obci začne s průzkumnými vrty, nic už nezabrání tomu, aby vzniklo i úložiště. A ani prohlášení SÚRAO, že odpad není nebezpečný, jejich odpor nezmírňuje.
