"Dotyčná paní zneužívá toho, že v jejím okolí je vysoká proočkovanost, díky které se infekční onemocnění u nás nešíří jako v jiných státech," reagovala Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu na příběh paní Lenky, který jsme zveřejnili minulý týden (více čtěte zde).
O povinné očkování se česká veřejnost začala více zajímat poté, co Nejvyšší správní soud vyhověl stížnosti ministerstva zdravotnictví ve sporu o očkování hexavakcínou, kterou jsou očkovány děti v prvním roce života. Rodiče, kteří očkování dítěte odmítnou, budou muset nově počítat s možností pokuty (více čtěte zde).
Dceru očkovat nenechám, raději sbalím kufryČtěte příběh Lenky |
Kateřina Fabiánová ze zdravotního ústavu s odvoláním na informace z evropských zemí poukazuje, jak nebezpečné mohou být například spalničky, proti nimž se v Česku také povinně očkuje.
Kolektivní imunita
Vloni a předloni se v Evropě nakazilo spalničkami každý rok více než 30 tisíc lidí, což je čtyřikrát více než v roce 2009. Několik lidí - nejvíce ve Francii - na následné komplikace zemřelo. Převážná většina případů přitom byla zaznamenána u neočkovaných nebo nedostatečně očkovaných osob. Mezi země s největším výskytem spalniček přitom patří i vyspělé Německo nebo zmiňovaná Francie.
Pojďte si povídat do KavárničkyMá být očkování dětí pro jejich rodiče povinností, jejíž nedodržení má stát právo trestat pokutou? Co si o tom myslíte? Pojďte si o tom popovídat.  |
"Pokud je očkováno 95 procent obyvatelstva, pak je chráněno i zbývajících 5 procent populace, která z nějakého důvodu očkována být nemůže," řekl Pier Luigi Lopalco, šéf Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zaměřeného na boj s nemocemi, kterým lze předcházet očkováním.
Vědci to označují termínem kolektivní imunita. Tvrdí, že jakmile je 95 procent populace naočkováno dvěma dávkami vakcíny, nemůže již virus cirkulovat. Touto cestou získají nepřímou ochranu i ti nejzranitelnější, tedy lidé s potlačenou imunitou, jedinci, kterým jedna dávka vakcíny nestačí, a děti ve věku do 12 měsíců, jimž podle evropských doporučení vakcínu nelze podat pro nízký věk.
Dvanáct dní v komatu
V Evropě přitom už několik let řádí epidemie spalniček. Touto chorobou onemocněla i šestnáctiletá Nastasia z Valence v jihovýchodní Francii. V dokumentu (ke zhlédnutí zde), který natočila stanice Euronews a který na svých internetových stránkách zveřejnil i Státní zdravotní ústav, se popisuje, jak si dívka najednou začala stěžovat na bolest v krku, osypala se červenou vyrážkou a měla vysokou horečku. Po týdnu, kdy se její teplota vyšplhala na 41 °C, musela být hospitalizována a byla u ní diagnostikována encefalitida.
V kómatu byla Nastasia 12 dní. A čtyři měsíce jí trvalo, než se z těžkého stavu dostala. "První věc, kterou si pamatuji, byla rehabilitace, protože jsem byla úplně ochrnutá. Po čtyřech týdnech rehabilitačních cvičení jsem znovu mohla chodit, vylezla jsem dokonce i do schodů. Týden jsem nemohla mluvit. Moje první slova byla: Ahoj mami," popisuje dívka. Její váha klesla z 50 na 39 kilo, a když se film natáčel, měla kvůli ochrnutí ještě problémy s močením.
Spalničky mohou způsobit i další komplikace, jako je pneumonie, zánět středního ucha, průjem nebo neurologické postižení.
Nemoc po 10 letech
Německý chlapec Max měl tu smůlu, že spalničkami onemocněl příliš malý, kdy ještě není možné očkovat. Bylo mu šest měsíců a nemoc nejspíš přinesl jeho bratr ze školky. "Nemoc měla těžký průběh. Ale po týdnu příznaky zmizely a chlapec se po přestálé nemoci normálně vyvíjel. Na útrapy se zapomnělo, všechno se vrátilo do normálu. Aspoň jsme si to mysleli," vysvětluje v dokumentu otec Rüdiger Schönbohm.
Spalničky však u Maxe vyvolaly takzvanou subakutní sklerotizující panencefalitidu, zkráceně označovanou jako SSPE, což je vzácné chronické, neurologické onemocnění, které končí smrtí. Jeden případ připadá na 25 tisíc obyvatel všech věkových skupin, ale u dětí, které se nakazí do dvou let věku, je výskyt SSPE daleko vyšší, jeden případ připadá na 8 tisíc dětí.
První příznaky se u Maxe projevily deset let po infekci. Jeho matka Anke Schönbohmová, která je vyškolená ošetřovatelka, říká: "Od dubna 2006 je Max trvale ve vegetativním stavu."
Vedlejší příznaky
Třicetiletá Lenka je však přesvědčená o tom, že udělala dobře, když svou malou dceru Vendulu nenechala očkovat.
"Riziko onemocnění infekčními chorobami, které jsou navíc v dnešní době léčitelné, jsme považovali za nižší než riziko možných vedlejších účinků očkování. O těchto rizicích se příliš nehovoří, ale reakce může být od zvýšené teploty až po epileptické záchvaty," tvrdí Lenka.
