Trestným činem by měly být podle předlohy opakované drobné krádeže, které lze nyní posuzovat jen jako přestupek. Vězení by hrozilo také lidem, kteří páchají přestupky proti občanskému soužití, jako je vyhrožování újmou na zdraví a drobné ublížení na zdraví.
Tresty odnětí svobody by soudy mohly ukládat rovněž za opakované prohřešky proti veřejnému pořádku, jako je rušení nočního klidu, vzbuzování veřejného pohoršení a znečištění veřejných prostor a budov. Podmínkou pro zpřísněné posuzování by podle novely bylo to, že by se člověk některého z těchto přestupků dopustil nejméně dvakrát za poslední tři roky.
Místopředsedkyně vlády Karolína Peake uvedla, že vláda sice návrhy kraje neschválila, je si ale vědoma problémů, které z vysokého počtu přestupků vyplývají. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil proto vypracuje novelu zákona o přestupcích, která zpřísní tresty za některé přestupky a další posune mezi trestné činy.
Třikrát a dost
"Zatím tomu říkáme Třikrát a dost, ale o počtu opakování, kdy by se takový přestupek stal trestným činem, samozřejmě můžeme diskutovat," uvedla při představování iniciativy hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová.
Podle předběžného stanoviska kabinetu je ale návrh v rozporu se zásadami trestního zákoníku a kvůli nejednoznačným pojmům by nebylo možné novou úpravu použít.
Vládní právníci poukazují na to, že používání neurčitých pojmů jako "drobné ublížení na zdraví" a "schválnosti" jsou z pohledu trestního práva nepřijatelné. Vznikla by údajně řada zdvojení trestných činů, což by vyvolávalo potíže při jejich kvalifikaci. Z pokutových bloků by bylo navíc podle návrhu stanoviska složité posoudit, zda se člověk dopustil přestupku skutečně opakovaně.
Vláda chce učit zacházení s penězi
Další nápad z dílny Ústeckého kraje předpokládal, že by náklady na sociální bydlení měly být hrazeny přímo ze sociálních dávek, aby městům nevznikaly potíže s neplatiči. Vláda ale tvrdí, že lidé se tím nenaučí hospodařit se svými příjmy. Definitivně o všech návrzích rozhodne parlament. Tam ale půjdou bez doporučení ministrů.
Vláda také posvětila vznik speciálního útvaru žalobců proti korupci. V patnáctičlenném týmu by se podle návrhu státní zástupci střídali po třech letech, aby si nemohli vytvořit vazby na lidí v podsvětí. Specializovaná skupina žalobců při Nejvyšším státním zastupitelství by řešila závažnou hospodářkou trestnou činnost, případy korupce nebo pletichy při zadávání zakázek.
S myšlenkou přišel nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a má silnou podporu především Věcí veřejných. Ty návrh považují za jeden z hlavních nástrojů v boji proti korupci, tedy svému hlavnímu volebnímu heslu.
Speciální soudy pro řešení korupce
Kdy ale nová protikorupční jednotka vznikne, není jisté. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž prohlásil, že peníze navíc v rozpočtu nemá a resort spravedlnosti si je bude muset sám najít. Ministr Pospíšil počítá s tím, že tým bude na tří roky hospodařit s rozpočtem 106 milionů.
Místopředsedkyně vlády Karolína Peake také po jednání vlády zopakovala, že ona osobně bude prosazovat také speciální soudy, které by řešily pouze případy korupce. Takové kauzy podle ní musí rozhodovat soudci, kteří problematice rozumí. Speciální soudy ale rezolutně odmítá další koaliční strana, ODS. Podle ní jsou zbytečné, drahé a nefungují. Obě strany se odvolávají na slovenskou praxi, kde takové soudy fungovaly. Soudci žili v uzavřeném areálu pod dohledem ozbrojených stráží.
Podle VV se praxe osvědčila, podle ODS naprosto zklamala.
