Jak přeprava vypadá?
V Ostravě se nakládá upravený materiál do speciálních kontejnerů, které jsou hermeticky uzavřené. Ty se naloží na vlak, který je sestaven z 22 vagónů, 1 300 tun denně vyrazí z Ostravy směrem k nám. Sem dojedou do lokality Podkrušnohorského technického muzea v Záluží, kde je pronajatá vlečka. Speciálním mechanismem je kontejner uchopen a přesypán do nákladního auta. Po třech kilometrech dorazí do našeho areálu. Tady je vysypán do kazety nebezpečného odpadu, kde je buldozerem vhrnut do skládky. Tím jeho cesta končí.
Je to bezpečné? Co přesně u vás ukládáte?
Z ostravských lagun se sem vozí ropný kal, který firma Geosan zbavila kyselosti a upravila tak, aby mohl být využitý jako energetické palivo.
Znamená to, že v něm už nejsou nebezpečné látky? PCB a těžké kovy někam zmizely?
Prvotním složením je to ropný kal. Ropa sama o sobě látky, které jste vyjmenoval, ve stopovém množství obsahuje. Jsou ale v takovém množství, že to umožňuje jejich skladování a další využití. Jsou tam tedy v hodnotách, které odpovídají limitům platným v České republice a EU.
Podle vás se tedy lidé nemusí upravených kalů bát?
Je důležité říct, že k úpravě dochází už na Ostravsku. Tam se dostává do stavu, kdy nepráší, minimálně zapáchá po spálené gumě nebo dehtu, neuvolňuje do ovzduší látky, které by ohrožovaly byť nejbližší okolí skládky. Pro příklad: Celio už sedm let zpracovává obdobný materiál, který je na bázi hnědouhelných dehtů. Je hodně cítit. Po celou dobu, co ho zpracováváme a také se pálí v Čížkovicích, nedošlo k žádnému narušení životního prostředí. Ve srovnání s tímto materiálem, který pochází z růžodolských lagun za areálem chemiček v Záluží, je ten z Ostravy svými vlastnostmi mnohem jednodušší.
Proč jste se rozhodli jít do společného podniku s cementárnou Lafarge na likvidaci kalů z ostravských lagun?
Primární důvod je ekonomický. Je to práce na šest let. Jsme ale také jednou z mála firem, které mají v tomto oboru zkušenosti.
Jak budete ten materiál skladovat?
V souladu s integrovaným povolením, které máme. Bude to v nově vybudované kazetě nebezpečného odpadu tak, aby nedocházelo k únikům. Má definované minerální těsnění, kde musí být použity jíly, které jsou zhutněny tak, že se to vyrovná téměř plastu. Je to pět vrstev po dvaceti centimetrech. Následně je tam polyetylenová fólie a nad ní je ochranná geotextilie, drenážní vrstvy a systém odvodnění, kde vody ze skládky odcházejí do čističky mimo areál. Máme předepsaný monitoring, hlídáme teploty i prašnost. Pokud by nastal nějaký problém, jsou definovaná opatření, jak to řešit.
Jak se dá zaručit, že za 6 let, co to tady bude, se do ovzduší nedostanou škodliviny?
My jsme pod permanentním dozorem inspekce životního prostředí, krajského úřadu, hygieny, odborů životního prostředí. My se nebráníme tomu, aby se kdokoliv přišel podívat. Po celou dobu budeme ten materiál sledovat, odebírat vzorky, dělat rozbory, sledovat jakost. A vše budeme dokladovat.
Je to státní zakázka za veřejné peníze. Kolik dostanete?
Děláme to s přiměřeným ekonomickým ziskem. Nerad bych ale mluvil o konkrétních částkách.
Na vašem webu jsem si přečetl, že máte za tunu nebezpečného odpadu 7 550 korun. Po vynásobení 110 tisíci tunami to vychází na 830,5 milionu...
Z té sumy v ceníku jsou 6 300 poplatky, které musíme vybrat, ale odvádíme je do státního fondu životního prostředí, a také platíme poplatek obci, na jejímž katastru se firma nachází. Cena Celia je v rozmezí 500 až 1 000 korun za tunu.
(O likvidaci ostravských lagun na severu Čech čtěte více zde.)
