Hned po rybářích jsou ve světovém měřítku nejvíce ohrožení umývači oken výškových budov, piloti, ochránci afrických národních parků a cirkusáci.
Vůbec největší pravděpodobnost, že přijdete k vážné úhoně v Česku, máte při práci v podzemí. Nejde o horníky, ale o pracovníky, kteří vykonávají takzvané podpůrné činnosti při těžbě - tedy ty, již vrtají průzkumné vrty nebo budují štoly. Statistika ukazuje, že ročně zemře při práci jeden z 1 500 pracovníků.
SMRTELNÉ ÚRAZYPřepočet počtu smrtelných úrazů na 100 tisíc pracovníků vybraných profesí: - dřevorubec 20 |
Na druhém místě jsou dřevorubci. Loni za první pololetí zemřeli dva - když se toto číslo přepočte na počet pracovníků v lesnictví, vynáší tuto profesi na špici mezi rizikovými povoláními. Smrtelný úraz potká jednoho z 2,5 tisíce lesních dělníků.
"Teď byla spousta kalamit a do lesa se nedostanete s technikou. Musíte vzít motorovku, a to hned ty úrazy naskakují," uvažuje nad příčinami Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. O život v lesích však přicházejí také myslivci, i když počet smrtelných úrazů za poslední dobu klesl.
Profesionálně tuto profesi vykonává jen několik tisíc lidí, a přesto jich ještě před čtyřmi lety umíralo při lovu zhruba pět za rok. Většinou je omylem střelil při honu některý z jejich kolegů. Poslední léta je číslo příznivější - v lese zemřou maximálně dva myslivci ročně.
Často loni umírali ještě skladníci (průměrně jeden z 5,5 tisíce), popeláři (jeden z 8,3 tisíce), stavební dělníci nebo profesionální řidiči. Stavební dělníci se rozloučili s třinácti svými kolegy, řidiči z povolání se sedmi, popeláři s dvěma.
"Obecně lze říci, že nejčastěji dochází k pracovním úrazům ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a dopravě. Řada úrazů či smrťáků se přihodí při dopravní nehodě na služební cestě," potvrzuje Oldřich Kolínský z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.
Dohromady se loni od ledna do června zranilo v práci přes 25 tisíc lidí, smrtelných úrazů statistici zaznamenali 59. Častěji umírají muži než ženy - z celkového počtu jich bylo padesát.
Do popředí v nelichotivém žebříčku se pomalu "škrábou" také revizoři v autobusech a průvodčí ve vlacích. "Za loňský rok evidujeme 66 napadení našich zaměstnanců, nejčastěji vlakvedoucích a průvodčích," potvrzuje Petr Šťáhlavský z Českých drah. Dvacítka z nich skončila v nemocnici. Třeba průvodčí, kterou na konci roku ve vlaku před Benešovem napadla černá pasažérka. Zmlátila ji tak, že průvodčí přišla o levé oko. Za poslední čtyři roky se počet útoků na železnici zvýšil čtyřnásobně.
I učitelka může skončit ve špitále
Jak ukazují světové průzkumy, nejen na první pohled riziková povolání jsou však nebezpečná. I "obyčejná kancelářská" práce může skončit pobytem v nemocnici. Třeba americký zdravotní institut řešil rizika povolání pro ženy a ukázalo se, že být sekretářkou nebo učitelkou je pro ženu dosti nebezpečné.
Sekretářky třeba často trpí takzvaným syndromem karpálního tunelu. Ten vzniká mimo jiné z psaní na počítači. Souvisí to s námahou rukou a zápěstí. Tyto části těla se nadměrně zatěžují. Vznikají bolesti a problémy s pohyblivostí. V horších případech je nutná operace.
Učitelky zase nadměrně namáhají hlasivky. Když jsou hlasivky každý den pod neustálým tlakem, vysychá zadní stěna hrdla, které je tak náchylnější k různým infekcím. Ročně u nás skončí v nemocnici na 1 600 pedagogů.
