Šnábla, který zastupuje ministerstvo v arbitrážních sporech, letos v dubnu pravomocně odsoudili za krácení daní. Společně se dvěma muži se před deseti roky podílel na daňových machinacích, při kterých přišel stát na DPH o 5,5 milionu korun. - čtěte Odsouzený úředník hlídá státu miliardy, sám podváděl s daněmi
Okamžitý vyhazov z postu ředitele mezinárodního odboru ale nepřišel. Šnábl sice nabídl tehdejšímu ministru financí Miroslavu Kalouskovi rezignaci, ten ji však nepřijal. Prý kvůli dobrým Šnáblovým pracovním výsledkům.
"Dokážu sice pochopit, proč se Miroslav Kalousek tak rozhodl. Jenže v tomto případě je to velmi nešťastné rozhodnutí. Státní úředník by měl být bezúhonný, a to v tomto případě neplatí," řekl místopředseda ODS Petr Nečas. Podobně se vyjádřil i místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Čtyřikrát odložený zákon
Jenže za to, jak Šnáblův případ zatím dopadl, mohou svým způsobem i oni dva. Oba byli ministry práce, takže bylo na nich, aby uvedli v život služební zákon pro státní zaměstnance.
Ten sice už parlamentem prošel, v roce 2002 však politici neustále posouvají začátek jeho účinnosti. Naposledy před rokem, kdy se poslanci z ODS i ČSSD shodli, že zákon znovu odloží – tentokrát na leden 2012. Kdyby platil, Šnábl by nikdy nemohl po odsouzení bdít nad miliardami státu.
V zákoně je kromě kariérního řádu pro státní úředníky i ustanovení, že pokud je někdo odsouzen za úmyslný trestný čin, okamžitě své místo ztrácí. Tak to funguje v mnoha evropských zemích.
Politici z obou stran se přou o to, kdo za zdržení pravidel pro státní úředníky může víc. "ODS dobře věděla, že se účinnost toho zákona blíží, mělo se podle něj jet od ledna 2009. Jenže vláda Mirka Topolánka pro ten zákon vůbec nic neudělala, prostě se na něj nijak nepřipravila," tvrdí sociální demokrat Škromach. "Nebyla jiná možnost než účinnost zákona znovu odložit," dodal.
Místopředseda ODS Nečas zase tvrdí, že zákon protlačený ČSSD je nedodělek. "Stát na ten zákon nemá peníze. Od začátku to byl nerealizovatelný projekt a sociální demokraté to dobře věděli. Situaci ve státních úřadech by ten zákon stejně nevyřešil," uvedl Nečas.
Na tom, že Česko takový zákon potřebuje, se však oba politici shodli. "Bylo by nejvhodnější upravit ten jednou přijatý zákon. Snad se to do roku 2012 stihne," řekl Škromach.
Radek Šnábl zatím ve funkci zůstává. Může se to však ještě změnit. Záleží na tom, jak se na jeho případ bude dívat nový ministr financí Eduard Janota. Ten je na pracovní cestě v Gruzii. Vrátit se má v pondělí. "Do jeho návratu se k případu pana Šnábla vyjadřovat nebudeme," uvedl Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva.
Přišel o prověrku
Šnábl včera zopakoval, že navzdory pravomocnému rozsudku se cítí nevinný. A dodal, že už poslal dovolání k Nejvyššímu soudu. "Mám pět jiných rozsudků od správních soudů, že jsem daně zaplatil tak, jak jsem měl. Na krácení daní jsem se nepodílel," uvedl.
Kvůli odsouzení však již o něco přišel – o prověrku od Nejvyššího bezpečnostního úřadu na stupeň "vyhrazené". Tu potřeboval kvůli tomu, aby mohl stát zastupovat při zvláště choulostivých arbitrážních řízeních.
