Marta Zárubová s fotografií svého manžela Václava, který ji před sedmdesáti...

Marta Zárubová s fotografií svého manžela Václava, který ji před sedmdesáti lety přemluvil, aby šla z Větruše do krytu. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Díky muži šla před 70 lety místo na Větruši do krytu. Jen proto přežila

  • 79
Ústím nad Labem se v poledne rozezněly dobové sirény ohlašující nálet. Právě před sedmdesáti lety totiž město zažilo silné bombardování americkými letadly. Obětem město odhalilo pamětní desku, vzpomínkové akce se zúčastnili i pamětníci.

„Sedmnáctého dubna 1945 byl krásný, slunečný, skoro letní den,“ vzpomíná Marta Zárubová. Tehdy jí bylo šestnáct let a šla s kamarádkami na vrch Větruše. Za to, že ten den přežila, vděčí svému tehdejšímu jednadvacetiletému kamarádovi Václavovi.

„Pracovala jsem v laboratoři chemičky, Václav dělal v chemičce v jiném provoze. Bylo hezky a já šla s kamarádkami na kopec. Kluci šli do krytu a Václav mě přemlouval, abych se šla také schovat. Říkal, že viděl stíhačky, které určitě fotografovaly terén pro bombardéry a že nálet bude ošklivý,“ vzpomíná.

Přemluvit se nechala a z kopce od zámečku Větruše sešla do krytu pod ním. Kamarádku, která zůstala venku, už nikdy neviděla. Na kopec dopadly bomby a zabily asi 150 lidí.

Americké bombardéry měly zničit především důležitý železniční uzel, který zásoboval nacistickou armádu a sloužil k přepravě na blížící se východní frontu. Jenže vítr zanesl bomby i na širší centrum města včetně kopce, pod nímž byl civilní kryt.

„Když dopadaly bomby, byl to ohromný rachot a takový tlak, že nám vlály vlasy i v tom podzemí,“ vzpomíná Marta Zárubová.

Po válce se vzali, na vzpomínku přinesla fotku

S Václavem Zárubou, který ji tehdy zachránil, se po válce vzali a byli spolu přes 60 let. Před časem oslavili diamantovou svatbu, zemřel loni. Na vzpomínkovou akci k uctění památky obětí bombardování, která se konala právě před krytem v Žižkově ulici, tak Marta Zárubová přinesla alespoň jeho černobílou fotografii z mládí.

„V krytu nás tehdy bylo asi 400,“ zavzpomínal další pamětník Karel Frank.

Bombardování Ústí

Nálety na Ústí nad Labem v úterý 17. dubna a ve čtvrtek 19. dubna 1945 provedly americké letecké svazy. První trval 17 minut a druhý 25 minut.

Cílem bombardérů byl ústecký železniční uzel a mosty přes Labe. Vzhledem k tomu, že železnice a seřaďovací nádraží leží prakticky v centru města, zasáhly desítky pum i obytné čtvrtě.

Nálet zcela zničil 165 domů a další stovky jich poškodil. Čtvrť města zvaná Ostrov přestala existovat. Evidováno je 512 obětí.

Dva letouny protiletecká děla sestřelila, osm letců, kteří se zachránili, nechali nacisté popravit.

Ústí patří s Plzní k nejvíce poškozeným českým městům za druhé světové války.

V krytu je nyní Muzeum civilní obrany. Před jeho vchodem byla slavnostně odhalena deska se jmény 409 z 512 evidovaných lidí, kteří při náletech na Ústí nad Labem zemřeli.

Byli mezi nimi obyvatelé Ústí, železničáři, totálně nasazení dělníci, váleční zajatci, i Němci, kteří prchli do Ústí nad Labem před postupující frontou. Podle některých údajů bylo obětí až 1200.

Vzpomínkové akce se účastnil i litoměřický biskup Jan Baxant, který zdůraznil, že mezi oběťmi byli nevinní civilisté. Krajský hejtman Oldřich Bubeníček z KSČM coby „generál po bitvě“ zapochyboval, jestli byly ničivé nálety na konci války nutné.