Jde například biochemický analyzátor, jimž se vyšetřují krevní plyny u lůžka dítěte, oční refraktor na zjištění vad, ultrazvuk odhalující krvácení do mozku, což je u nedonošených dětí pod tisíc gramů obrovská komplikace.
Pro novorozenecká oddělení v Ústí nad Labem a v Mostě koupila nové vybavení Krajská zdravotní, které patří pět největších nemocnic v regionu. Peníze získala z norských fondů.
„Devět přístrojů je v Mostě a deset v Ústí. Zde jsou specializovaná perinatologická centra. Poskytují péči i dětem z Libereckého a Karlovarského kraje. V Česku je 12 těchto specializovaných center,“ říká ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala.
V obou centrech ročně pečují zhruba o 180 předčasně narozených dětí, které neváží ani 1 500 gramů, šedesát z nich nemá hmotnost ani tisíc gramů. Před několika lety tato čísla byla vyšší, péče o nejmenší děti se neustále zlepšuje.
„Zatímco v celé zemi se narodí s nízkou porodní hmotností kolem 6 procent dětí, u nás je to až 20 procent dětí. Hmotnost kolem tisíce gramů je nejkritičtější a nám se polovinu těchto dětí daří vrátit do normálního života. Nové vybavení nás posouvá o kousek dál,“ přiblížil primář mosteckého dětského oddělení Jiří Biolek.
Odběr bez píchnutí či kamera na sítnici
Mezi novými přístroji je také třeba speciální ORL sestava a přístroj na transkutánní měření žlučového barviva bilirubinu.
„Díky němu už nemusíme děti při odběru krve píchnout, stačí přístroj přiložit na kůži. U nedonošených dětí je problém krev vzít a laboratoř často potřebuje i dva mililitry. My nejsme schopni takové množství odebrat,“ vysvětlil Biolek.
Dalšími velkými pomocníky jsou třeba spirometr sledující plicní funkce nebo přístroj na vyšetření sluchu, který bývá u nevyvinutých dětí často poškozený.
„Je důležité tyto vady odhalit co nejdříve. Zatím všechny děti, u kterých bylo po prvním vyšetření podezření na poškození sluchu, jsme museli posílat do motolské nemocnice. Už nikam nemusí být transportované,“ pochvaluje si primář ústeckého novorozeneckého oddělení Petr Janec.
V pražském Motole zatím končily i děti, u nichž se nevyvíjela oční sítnice, což bylo příčinou jejího odchlípení a slepoty. Dnes už také nikam nemusí díky sítnicové kameře.
„Kameru stačí pokrýt gelem, oko dítěte rozkapat, znecitlivět, rozevřít a už vidíme na sítnici a sledujeme každých deset dní, jak se vyvíjí,“ poznamenala lékařka Kateřina Bělohlávková.
